Sametová revoluce se nepodobala ničemu. Viděla jsem z Čechů to nejlepší
Stáhnout obrázek
Novinářka, překladatelka a lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert se narodila 11. ledna 1967 v kalifornském Oaklandu. Jeden z jejích předků byl Čech, a proto si v rámci studia lingvistiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley vybrala zaměření na český jazyk a literaturu. Do Československa se poprvé podívala v létě 1988. Podruhé přijela už jako stipendistka Fulbrightova programu v září 1989. Sametová revoluce, kterou pak s Čechoslováky prožila, ji navždy ovlivnila a nasměrovala k novinařině a aktivismu. Zapojila se do činnosti Občanského fóra, překládala do angličtiny projevy Václava Havla a další materiály. Po návratu do USA se seznámila se svým budoucím mužem a v roce 1994 oba natrvalo přesídlili do České republiky. Začala se věnovat tématu romského holocaustu a upozorňovat na nedůstojnou situaci památníku v Letech u Písku, kde v místech bývalého koncentračního tábora pro české Romy a Sinty stál velkokapacitní vepřín. Na jeho odstranění - podařilo se až v roce 2018 - spolupracovala zejména s Čeňkem Růžičkou a jeho Výborem pro odškodnění romského holocaustu. Po roce 2003 se také zabývala případy nedobrovolné sterilizace romských žen. V roce 2006 v této souvislosti vystoupila spolu s ostravskou Romkou Elenou Gorolovou před výborem OSN v New Yorku. Dlouhá léta bojovala za právo na odškodnění pro postižené ženy - potřebnou legislativu se i díky ní podařilo schválit v roce 2021. Za svou práci obdržela cenu Za lidskost od Výboru pro odškodnění romského holocaustu a Cenu Alice Garrigue Masarykové, udělovanou velvyslanectvím USA. Žije v Praze.