Ludmila Fejtová

* 1945

  • "V poslední den školy jsme s panem ředitelem a s třídním byli v Humpolci na Orlíku. A oni si mě tam ti dva kantoři vzali a říkali: 'Lído, pojď, my ti dáme něco přečíst.' A dali mi přečíst dopis ze školského odboru, protože jsme byli Ledeč nad Sázavou okres, tak to bylo Školský odbor, okres Ledeč nad Sázavou. Že já jít na gympl je nežádoucí, že musím nastoupit do té Světlé. A ať to řeknu doma a ať řeknu tatínkovi, ať zítra přijede do školy. Tak jsem přišla domů a říkala jsem to tatínkovi. A tatínek řekl, že zůstanu doma a budu pomáhat. Ale já mu řekla, že mu ředitel vzkazuje, že má zítra přijít do školy. Tak tatínek jel do školy, a pan ředitel mu řekl: 'Pane Veček, nenechávejte jí doma, nechte ji jít na tu učňovku. Když tam bude rok a bude mít dobrý studijní výsledky, jako že bude, tak jí škola dá doporučení a už to nebude, že do toho máte vy co zasahovat, protože dostane doporučení do školy.' Takže mi nezbývalo nic jiného, šla jsem na učňovku a pak jsem dostala doporučení a studovala jsem v Pelhřimově."

  • „Moji rodiče byli poslední, co šli do družstva, nebo co tam byli milostivě přijatí, tak už byl v Kunemilu traktor. A hospodáři, co tam přišli dřív, tak tam měli svedené koně. Pracovali pro družstvo. Naši koně už v družstvě nebyli potřeba. Můj tatínek tak ty svoje kamarády, kteří mu většinu života, co on hospodařil, pomáhali – kůň byl nejlepší přítel hospodáře, tak si je musel sám odvézt na porážku. Ve Světlé byla jatka, tatínek si je tam sám odvezl, musel je tam uvázat, a než je šli porazit, tak Fuks mu naposled zařehtal. A ten tatínek se nám vrátil domů, já se dodneška divím, že se tam na prvním stromě neoběsil, protože to muselo být příšerný.“

  • "První dva roky jsem měla pana řídícího Pipka a potom přišel pan řídící Kohout. To byl komunistický kádr, tady měl odznáček a všechno. A já jsem byla kulacký dítě. Koukal na mě stejně, jako na ty ostatní děti, ale věděla jsem, že až budu v pátý třídě, tak že to ponese nějaký následky."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Havlíčkův Brod, 24.02.2025

    (audio)
    délka: 01:26:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Otec se vstupu do družstva bránil, nakonec stejně vyplnil přihlášku

Ludmila Fejtová s maminkou
Ludmila Fejtová s maminkou
zdroj: Archiv pamětníka

Ludmila Fejtová, rozená Vlčková, se narodila 12. května 1945 na samotě ve mlýně, nedaleko obce Kunemil na Vysočině. Vyrůstala obklopená zvířaty, její otec kromě práce ve mlýně hospodařil. V padesátých letech byl donucen vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD). Ludmila Fejtová chtěla po měšťanské škole nastoupit na gymnázium a vystudovat veterinární medicínu, kvůli kádrovému profilu ale musela na učňovskou zemědělskou školu. Po roce se dostala na střední zemědělskou školu. Vystudovala obor ekonomie zemědělství a poté začala pracovat v JZD Slavníč, kde potkala svého budoucího muže. V roce 1965 se vzali, později ale JZD opustili a přestěhovali se do Havlíčkova Brodu, kde Ludmila Fejtová pracovala jako referentka ve zdravotnictví pro stravovací provoz. V roce 2025 žila v Havlíčkově Brodě.