Petr Sodomka

"Při tréninku v roce 1968 jsme trénovali a on přejížděl řeku, krátký traverz. Přijel k takovým jako… oni z toho udělali česla, že tam zadrží vodu, aby tam byl schod. A tím protékala voda a on tam spadnul a tohle ho napláclo na ty česla a tím, že voda protékala, tak nemohl prostě nic dělat. Tak jsem vylezl z lodě, skočil jsem tam, serval jsem z něj tu loď. Vynořil se a začal plácat a začal na mě mluvit německy. Údajně se našli takoví machři, že si zmáčkli čas, jak tam byl dlouho, a říkali, že prý skoro tři minuty. Normálně byl úplně v klidu, byl takový… no kašlal a byl dobrý. Jak tam právě protékala voda s tím vzduchem, tak on si to ani nepamatuje."

"Chtěl jsem dělat trenéra, takže jsem si vlastně svým způsobem o to řekl. Takhle, řekl jsem tenkrát šéfovi Dukly, že bych ho chtěl dělat, že budu končit, a on mi povídá: ‚Petře, hele, ono není místo.‘ Tak jsem si řekl, co se dá dělat. Byli jsme u Dzúra pro odměny a Dzúr povídá: ‚Jestli máte někdo nějaký problém, tak řekněte, to vyřešíme.‘ Tak jsem se přihlásil. V podstatě jsem porušil vojenský řád, protože jsem obešel velitele, že jo. Musel jít k němu, a tak jsem musel jít s ním a řekl jsem mu, že chci po ukončení kariéry dělat trenéra, ale že prý není místo, a tak budu končit. A on mi na to povídá: ‚To není problém, nažhavíme dráty.‘ V pondělí tam byl příkaz v Brandýse, místo do tabulky. A už se po mně vozili. Tak jsem nejdřív řekl, že budu obhajovat titul, a pak jsem říkal, že je to zbytečné, a tak jsem skončil."