Ludmila Müllerová

„Maminka potom šla za tím prokurátorem. Kde se v ní vzala taková odvaha…, že jak tak má všechno zabavené, že má tři kluky a že to mají společně, různé věci. Hlavně ti dva starší, s tatínkem že to nosí. Takže on to teda uznal, tak se to potom milostivě vrátilo, to zabavení, a mamince vyseknul poklonu a říká: ,Paní Janoušková, já tedy před vámi smekám, jak vy to zvládnete – šest dětí. Manželka se nemůže dočkat, až přijdu z práce, abych srovnal dvě děti.‘“

„Víte, já si pamatuju, že než jsem šla do školy, tak jsme byli s maminkou a s bráškou na Radosti. To byla nějaká charitní možnost rekreace, že tam vařili…, bylo to takové jednoduché zařízení. A, že za námi přijel tatínek do kostela, do Vimperka, a že se vlastně přišel s námi rozloučit, a s maminkou. Že čekal…, oni zavřeli kardinála Berana a čekal, že ho zavřou taky. Protože on s ním spolupracoval v nějakých otázkách i radil tomu arcibiskupovi Beranovi. Takže ač to byl syn z vesnice, tak byl velice chytrý, a tím, že se teda pohyboval v tom peněžnictví, že… Tak o čem se radili, to nevím, ale vím, že čekal, že ho zavřou.“