Vilém Lasák

* 1935

  • „No tak my jsme museli nosit ‚N‘. Jako Němec. To jo. – Vy také? – Já také. Ale já jsem to moc nenosil. Bratři to nosili, ale krátce. Ten můj bratranec, syn strýce, který byl starostou, také se jmenoval Josef, tak ten nosil ‚N‘. A nějak si tam hráli před farou, bydleli před farou u kostela. Spadla tam bomba, tak si tam hráli a mluvili německy. Tak je farář napomínal. Německy žvatlali, prostě děcka. A ten farář mu říkal, že nemá mluvit německy, že to je nebezpečné. A byl tam starší bratranec, ročník třicet, ten, co se potom odstěhoval do Mnichova. Tak ten tomu faráři říkal: ,Nevidíš, že má ‚N‘? Jak má mluvit, když má na zádech N? Když je označený, tak ať mluví německy'.“

  • „Vždy jsme s kluky sbírali granáty. Většinou ty válečné. To nám šlo. Byly tam ještě zákopy a my jsme měli cinkšňůru, zápalnou šňůru… A když to vybuchlo, měli jsme z toho radost. Ale bylo to velmi nebezpečné. Tam na druhém konci, na Rybniční, tam přišel jeden o život. Hrál si s ručním granátem, ten mu vybuchl v ruce a byl mrtvý. A ještě jeden případ znám. Ten kluk byl tak starý jako já. Benek Gerhard. Tam v Novodvorské ulici. My jsme tomu říkali v ulici. Tak tam stál tank. Byl pokažený, ale nikdo ho neodvezl. On v tom tanku našel ruční granát a šel ke kamarádovi, který se mnou chodil do školy. Jmenoval se Duda. Pepík Duda. Josef. Šel k němu domů, zavolal ho ven a ukazoval mu ten granát. Ještě tam byl u toho přítomný jeden z Kobeřic. Jak si tak povídali, tak ten granát odjistil, granát bouchl a ten Duda přišel o život. Ten byl mrtvý. Gerhard přišel o nohu. Amputovali mu nohu. A ten z těch Kobeřic, ten byl jenom trošku pošramocený a žil potom v pokoji. A ten Benek přišel o nohu.“

  • „Pamatuji si, že starší bratři chodili do hajot a mě tam taky tahali. Jednou jsem tam byl, ale potom už jsem tam vícekrát nešel. To byl hajot pimpf… ,Pimpf, ich melde mich zum Dienst! [Pimpf, hlásím se do služby!]‘… Že mám takhle odpovídat, když přijdu. Takové to bylo. – A proč už jste tam vícekrát nešel? Vám se tam nelíbilo? – Tam mě nikdo nenutil. A babička povídala, že tam už nemám chodit. Nepustila mě tam. – A ti vaši bráchové, když chodili do hajotu, tak měli nějaký kroj? – Ne, ne. Nepamatuji si, že by měli kroj. Byli tam takoví starší a měli kroje. Taky si matně pamatuji, jak pochodovali. Třeba když byl nějaký svátek… No jo. Hajot – Hitlerjugend.“ pozn. Pimpf znamená v rakouské němčině něco jako špunt nebo škvrně. Větu v němčině lze proto přeložit takto: „Pimpf, hlásím se do služby!“ Protože výraz Pimpf lze v tomto případě chápat jako vojenskou hodnost.

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 01.04.2025

    (audio)
    délka: 01:46:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 30.04.2025

    (audio)
    délka: 01:48:28
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 3

    Štěpánkovice, 16.05.2025

    (audio)
    délka: 01:01:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V Hitlerjugend jsem byl jednou, potom už mě tam babička nepustila

Vilém Lasák, 1958
Vilém Lasák, 1958
zdroj: archiv Viléma Lasáka

Vilém Lasák se narodil 10. října 1935 ve Štěpánkovicích na Hlučínsku do rodiny zedníka. V době hospodářské krize nemohl otec sehnat práci, jezdil proto na stavby především do Německa. O děti a malé hospodářství se starala hlavně matka. Na podzim roku 1938 zažil Emil Lasák evakuaci dětí z Hlučínska na pobřeží Baltského moře. Zjara v roce 1945 utíkal s matkou a sourozenci ze Štěpánkovic podruhé, když se blížila fronta Ostravsko-opavské operace. V prvních měsících po válce žila rodina v obavách z odsunu do Německa, stejně jako velká část obyvatel Hlučínska. Česky se začal učit až v desíti letech ve čtvrté třídě obecné školy. Vyučil se lakýrníkem a natěračem, pracoval u ostravského stavebního podniku. V letech 1955 až 1957 byl během vojenské služby na Šumavě svědkem letákových akcí ze západu. V době natáčení v roce 2025 žil v domě, který v 60. letech ve Štěpánkovicích postavil.