Ing. Tomáš Klepek

* 1951

  • „Charta byla spása této země. Myslím si, že měla nejzásadnější vliv v tom, že se tady objevili lidé, kteří měli odvahu být opozicí vůči absolutní moci, která tady vládla a měla všechno v rukou. Že vůbec někdo, hlavně Václav Havel a potom jednotliví mluvčí, byli ochotní zformulovat, co je správně. Před tím to vůbec nikdo nebyl schopný říct nahlas. To je to nejdůležitější, že někdo vstane a pod obrovským rizikem ohrožení vlastního života a vězení, je vůbec schopný to říct nahlas a nést důsledky. To bylo fascinující. Pro nás to mělo obrovský význam a dodnes si všech těch lidí neuvěřitelně vážím. A jsou pro mě hrdinové se vším všudy. Ale také si myslím, že bylo dobře, že se kolem Charty začal vytvářet okruh ještě dalších lidí, kteří pracovali. Věnovali se literatuře, která byla důležitá a jiným aktivitám.“

  • „Jaká byla Praha začátkem osmdesátých let? Jak si pamatujete na její atmosféru? Jak byste Prahu vylíčil někomu, kdo to tady vůbec neznal?"– „Praha měla několik tváří. Ten oficiální prostor nebyl nějak úžasně zajímavý. Praha se v té době přestavovala a byl tady nepředstavitelný nepořádek. Padaly fasády. Opravovaly se silnice a stavěly se nové… A prostor Prahy, především té centrální, byl nesmírně zatížený. Praha ale měla také druhou, velice zajímavou tvář. Tou byly hospody. Protože v hospodách se scházela nesmírně zajímavá skupina lidí. Jednak umělecká skupina, jednak alternativní skupina. Různí umělci, hudebníci a takoví podivíni a zajímavé osobnosti. Potom tady byla velice zajímavá a čím dál větší a rostoucí specifická skupina náboženská. Nejsilnější asi byla ta katolická, ale evangelíci také byli nesmírně zajímaví a aktivní. Třeba v Nuslích byl velice živý sbor. Pozvali tam třeba Třešňáka a žilo to tam naplno. Přednášely se tam zajímavé texty a tak dál… Takže najednou se zespoda poměrně výrazně prosazoval živý zájem o víru, o nové věci. A to byla velká reakce na ten naprosto tupý materialismus. Na ten neuvěřitelně ubohý bolševický marketing.“

  • „Úžasná postava, opravdu jedinečná, byl pan doktor Habáň. V té době už mu bylo osmdesát let, takže to by starý pán. Měl neuvěřitelný dar. By neskutečně moudrý. Kouzlo bylo v tom, že dovedl náročné filozofické a teologické věci vykládat jednoduchým způsobem. Takže tomu doslova každý rozuměl. Což je velmi vzácné. Lidé, kteří nejsou vzdělaní, přijdou na filozofickou přednášku a za chvíli jdou domů, protože tomu nerozumí. Filozofové používají vlastní jazyk a velmi komplikované formy myšlení ve smyslu sdělování. Takže to potom pro normálního laika, který v tom jazyce a myšlení není orientován, prostě nefunguje. Ovšem pan doktor Habáň měl třeba téma odpuštění, osobnost, individualita, Bůh… Prostě témata, která uměl jemně, radostně a optimisticky předávat. Vyzařovala z něj až dětská radost. Hodinu a půl měl takovou přednášku a potom jsme si povídali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 03.04.2025

    (audio)
    délka: 02:10:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 04.04.2025

    (audio)
    délka: 03:03:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť Prahy 6
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Od dětství věděl, jak komunismus funguje. Pak ho začal nenávidět

Tomáš Klepek, druhá polovina 60. let
Tomáš Klepek, druhá polovina 60. let
zdroj: archiv Tomáše Klepka

Tomáš Klepek přišel na svět 1. dubna 1951 v Praze do rodiny Zdeny a Drahoslava Klepkových. Otec vystudoval práva, ale v socialistickém Československu nechtěl svou profesi vykonávat. Pamětník vyrůstal v prostředí otevřeně odmítajícím totalitní režim. 21. srpna 1968 byl v ulicích Prahy svědkem vpádu okupačních vojsk a účastnil se shromáždění před budovou Československého rozhlasu. Při protestní demonstraci v srpnu 1969 zastřelil příslušník Lidových milicí pamětníkova kamaráda Vladimíra Krubu. V roce 1977 se pamětník oženil s Janou Bartoníkovou a oba se zapojili do aktivit v nezávislém katolickém prostředí. Byli sledováni Státní bezpečností, která odposlouchávala jejich dům. V roce 1986 přijal pamětník nabídku kněze Tomáše Halíka a stal se členem přípravného výbor projektu Desetiletí duchovní obnovy. V době natáčení v roce 2025 žil Tomáš Klepek v Praze Říčanech.