Žennja Gabrielová

* 1935

  • "No všichni začali vyjíždět někam, kdo kde měl příbuzné. A my, jak jsme byly dvě české vesnice Malinovka a Malá Zubovčina, tak jsme začali sem psát, jestli nás sem můžou vzít. Tak přijela paní Havlová a podívala se tam, jak to tam vypadá a že jsme Češi. Tak nás sem začali brát. No a stěhování bylo zase na Češích. Dlouho to trvalo, těch pět roků, než jsme se toho dočkali. Dávali nám kamiony, jeden velký kamion na tři rodiny, tak co se tam vešlo, to se tam vešlo. A ostatní jsme pak tady museli dobývat svýma rukama. Za pět roků, co jsme tady už byli, tak nám dali autobusy a jeli jsme se tam znovu podívat. Tam to bylo všechno zničené, že nebylo ani možné ty baráky poznat."

  • "My jsme ráno vstali a bylo všechno spálené – všechny listy byly rezavé. Nevěděli jsme, co se děje. Až pak jsme pustili rádio a tam nám to řekli, že se strhl Černobyl. To oni přišli nám ráno říct: ,Mlíko nepijte, krávy nepást' a tak. Pracovalo se, jako se pracovalo, a pokračovalo dál, jako když nic. Každý jel někam jinam a něco nakoupil a nesnažili jsme se už jíst nic, co tam vyrostlo. Brali to, odevzdávali jsme to, ale kam to vozili, to nevím."

  • Celé nahrávky
  • 1

    České Velenice, 06.09.2025

    (audio)
    délka: 29:42
    nahrávka pořízena v rámci projektu Živá paměť pohraničí
  • 2

    České Velenice, 06.09.2025

    (audio)
    délka: 30:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Živá paměť pohraničí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ráno jsme vstali a listí na stromech bylo spálené

Žeňa Gabrielová, 2025
Žeňa Gabrielová, 2025
zdroj: Post Bellum

Její prarodiče přišli v době carského Ruska do Malé Zubovčiny u Žytomiru, kde se Žeňa Gabrielová, rozená Čermáková, narodila 26. dubna 1935. Otec Jaroslav Čermák narukoval do Rudé armády a v roce 1935 padl u Königsberku. Vzhledem k poválečné životní situaci na Ukrajině musela Žeňa už v 15 letech pracovat v místním kolchozu. Starala se tehdy o nemocnou matku Věru Čermákovou a o šest let mladší sestru. Plat zde dostávala jen v naturáliích. V 18 letech se vdala za dalšího potomka českých přistěhovalců, Alexandra Gabriela. Spolu měli dva syny. Po havárii jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 byla Malá Zubovčina zasažena radioaktivním spadem. Rodina v obci zůstala, ale nesměly se zde konzumovat místní plodiny ani pít místní voda. V roce 1991 Žeňa s rodinou využila možnost vystěhovat se do Čech. Za nový domov si zvolili České Velenice, kde si její synové našli práci. Vnuci uměli česky na takové úrovni, že v české základní škole neměli jazykové potíže. V roce 1996 se naposledy podívala do rodné vesnice, která už byla zdevastovaná pobytem trestanců. V době natáčení v roce 2025 žila Žeňa Gabrielová v Domově pro seniory v Českých Velenicích.