Martin Fryč

„Ale viděli jsme tam Mňágu a Žďorp, Jiřího Dědečka, viděli jsme Václava Havla, který vylezl na pódium, a ten Jiří Podzimek – my jsme seděli na té skále – jemu málem vypadly oči z důlků, že někdo takový, kdo je pořád šikanovaný a v kriminálech, může najednou být na pódiu a povídat si s Honzou Rejžkem. A tohle vlastně ilustruje tu dobu, my jsme vlastně netušili, kdo to je Václav Havel. Pořád jsme slyšeli jeho jméno ze Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky, ale nám nesecvaklo, že to je ten spisovatel, to je ten dramatik, to je ten člověk, kterého ten režim šikanuje. Takže my jsme koukali, říkali: 'Hele, kdo to je?' A on říká: 'Václav Havel, to nevíte?' On nás pořád táhnul do téhle sféry. Pro mě to bylo stejně formativní jako moji rodiče. Byl to člověk, který mi hodně ukázal. My jsme třeba v roce 1986 celá třída podepsali pozdravný dopis Seifertovi k udělení Nobelovy ceny. Takže jsme mu normálně poslali poštou dopis.“

„Zajímavý fenomén těch Košíř, ještě když jsem byl na základní škole, bylo to, že my jsme přicházeli se Západem do styku i takovým zvláštním způsobem, že jsme sbírali plechovky od nápojů, od piva a od limonád, a to byl motel Stop, který je tam o kus dál v Motole. To je jenom asi čtyři zastávky z těch Košíř, my jsme tam kolikrát chodili i pěšky a vlastně většina těch košířských spolužáků jsme měli celé stěny vyskládané plechovek. A protože to byly exportní verze, tak jsme tam kolikrát měli série nebo Tucher dělal německá města a tak. A také jsem tam zažil zajímavé momenty, že jsme se tam o ty plechovky prali a úplný vrchol byl, opravdu to se stalo v mé třídě, že přišel z motelu Stop oficiální dopis, ať už tam nechodíme, že to dělá ostudu. A ten dopis měl konkrétní důvod proto, že jeden z těch fotografů, co přijeli ze západního Německa s těmi autobusy, vyfotil mého spolužáka, jak žebrá o plechovku. Vlastně pro nás první německá věta, kterou jsme se naučili, byla: 'Haben Sie leere Dosen?' – 'Máte prázdné plechovky?' A to si samozřejmě pamatuju dodneška. Oni ho vyfotili u toho autobusu, jak žebrá, a vyšlo to na obálce buď Sternu nebo Spieglu s titulkem: Žebrající socialistické dítě v Československu.“