Říkal jsem si, kolikrát za život může člověk dostat nabídku založit nederlandistiku nejen na jednom, ale dokonce na dvou místech
Stáhnout obrázek
Wilken Willem Karel Hugo Engelbrecht se narodil 19. září 1962 v Utrechtu v Nizozemsku a po středoškolských studiích se vydal cestou klasické filologie na Rijksuniversiteit Utrecht a v roce 1986 získal pedagogické osvědčení pro výuku na střední škole, poté pokračoval na Universiteit van Amsterdam, kde roku 1988 dokončil studium řeckého a latinského jazyka a kultury. Na přelomu 80. let se profiloval jako medievalista se silným zájmem o rukopisnou tradici a v souvislosti s vlastním badatelským plánem intenzivně cestoval za středověkými rukopisy po evropských knihovnách a zažil tehdy i Olomouc ještě před pádem železné opony. V roce 1990 si doplnil kvalifikaci pro výuku nizozemštiny jako cizího jazyka a na podzim téhož roku se přes stipendijní pobyt dostal do tehdejšího Československa, kde začal působit na univerzitách a postupně převzal výuku nizozemštiny i latiny; v letech 1991–1994 se podílel na obnovení a budování lektorátů nizozemštiny v Bratislavě a Olomouci. Dne 30. listopadu 1992 získal trvalý pobyt v Československu a v roce 1993 se oženil; rodinné zázemí jej pak definitivně ukotvilo v Česku, kde vychoval dva syny narozené v letech 1997 a 2006. Od října 1995 je dlouhodobě spjat s Univerzitou Palackého v Olomouci, nejprve jako odborný asistent pro nizozemský jazyk a později jako klíčová osobnost tamní nederlandistiky: od 1. září 2003 stojí v čele tohoto akademického pracoviště a v letech 2006–2010 působil také jako proděkan pro zahraniční záležitosti Filozofické fakulty UPOL. Doktorské studium završil 18. června 2003 na Universiteit Utrecht v oboru medievalistiky a 21. května 2005 habilitoval na Univerzitě Palackého v oboru teorie literatury. V roce 1995 spoluzaložil středoevropské sdružení nederlandistů Comenius a dlouhodobě podporuje regionální spolupráci oboru. Roku 2012 byl za svůj životní přínos vyznamenán jako Officier in de Orde van Oranje-Nassau a toto ocenění převzal z rukou nizozemského velvyslance. Českou (a širší středoevropskou) nederlandistiku profesor Engelbrecht institucionálně ukotvil, vychoval mnoho generací absolventů a zvládl propojit akademickou stránku studia s praxí překladu a tlumočení; sám přitom otevřeně připomíná, že jde o malé a zranitelné pole, které přežívá díky spolupráci napříč fakultou a díky tomu, že studentům dává dovednosti použitelné mimo univerzitu.
