Několikrát měl štěstí, že přežil
Stáhnout obrázek
Linus Vrba se narodil 12. srpna 1929 v tehdy německém městě Lehnice v Dolním Slezsku, v dnešním Polsku. Jeho matka Markéta rozená Valentinová pocházela z německo-polské rodiny a otec Jan Vrba byl synem českých přistěhovalců z Hrádku na Vlárské dráze u Uherského Brodu. Linus Vrba v Lehnici navštěvoval reálné gymnázium, které však nedokončil, protože se v roce 1944 školy zavřely. Matka ho koncem války poslala s příbuznými do bezpečí před Volkssturmem a před blížící se ruskou frontou k rodinným známým do Krkonoš. Odešli 9. února 1945 v osm hodin ráno. Vzhledem k tomu, že Linuse Vrbu zde jednoho dne zastavila hlídka, která ho chtěla další den vyslechnout na služebně, zajistil mu strýc falešné doklady a odjel s ním z Německa k příbuzným do Hrádku. Na místo dojeli 15. března 1945. V Hrádku zažil Linus Vrba několik kritických okamžiků, kdy mu šlo o život. Byl svědkem bojů partyzánů a vojáků Rudé armády proti ustupujícím Němcům. Po válce se Linus Vrba přestěhoval s rodinou strýce do Jablonného v Podještědí, do statku, který strýc získal po sudetských Němcích. S rodiči se opět setkal až před Vánoci roku 1945, poté, co se jeho otec vrátil z nucených prací v Horním Slezsku. Otec také zažádal o statek, který mu byl přidělen v Chyši, kde rodina asi rok hospodařila. Matka Linuse Vrby však byla jedním z úředníků národního výboru označena za Němku. Nařídil jí proto, že musí jako ostatní Němci v Československu nosit bílou pásku. Otce to tak pobouřilo, že statek vrátil. Rodina se pak odstěhovala do Velichova u Karlových Varů a Linus Vrba na internát v Nejdku, kde nastoupil do textilní továrny a do učení. Později začal studovat na Střední průmyslové škole textilní v Liberci a na vyšší průmyslové škole v Ružomberku na Slovensku, kde v roce 1952 maturoval. Po vojně v roce 1954 se vrátil do Nejdku a začal pracovat jako textilní technolog. V roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) s cílem přeměnit ji zevnitř na sociální demokracii. Po zklamání, které přinesla invaze vojsk Varšavské smlouvy a následná okupace Československa Sovětskou armádou, v roce 1968 ze strany vystoupil. Svůj postoj ani po několika předvoláních na výbor strany v následujících letech nezměnil, což pro něho znamenalo vyloučení z výzkumné pozice a přestup na dělnickou, kde zůstal téměř až do odchodu do důchodu v roce 1989. Poslední tři roky pracoval jako dispečer přádelny. V době natáčení v roce 2025 žil v domově seniorů ve Staré Roli v Karlových Varech.
