Byl jsem za Němců svobodný, za komunistů jsem byl svobodný a jsem svobodný pořád
Stáhnout obrázek
Jan Vlach se narodil 26. prosince 1930 v Písku. Jeho matka ho brzy odložila k pěstounům do Mohuřic, kde vyrůstal až do roku 1936. Několik dalších let žil u své tety, v dětském domově a u své matky v Písku. Přestože měl i další sourozence, všichni vyrůstali odděleně. V roce 1948 se společně se spolužáky podílel na distribuci letáků, které obviňovaly komunisty ze zabití Jana Masaryka. Vlivem amnestie nastupujícího prezidenta Klementa Gottwalda však nebyl stíhán. Během povinné vojenské služby, na kterou nastoupil v roce 1950, působil jako výsadkář. Po návratu z vojny nemohl pro své protikomunistické postoje sehnat trvalé zaměstnání. Na dolech v Příbrami ilegálně donášel zásoby pro vězně. V roce 1956 se Jan Vlach rozhodl společně se svým kamarádem Stanislavem Jelínkem emigrovat. Naplánovali přechod přes Krušné hory u obce Horní Jiřetín do tehdejší Německé demokratické republiky a následnou cestu do Západního Berlína. Jan Vlach se sice dostal přes hranici, dopadla ho však německá pohraniční stráž u nedalekého městečka Sayda. Stanislava Jelínka zatkli ještě těsně před hranicemi v Československu. Jan Vlach byl předán československým orgánům, za pokus o emigraci byl odsouzen k osmnácti měsícům vězení. Byl poslán do Jáchymova, do tábora Rovnost a posléze do tábora Vykmanov. Od počátku odmítal pracovat, takže strávil dohromady čtyři měsíce v korekci, zbytek času prožil střídavě v izolaci a na trestním oddělení. Kvůli tomu se na něj nevztahovala amnestie z 1. prosince 1957, proto si trest musel odpykat celý. Po propuštění Jan Vlach pracoval ve slévárnách jako vytloukač odlitků, v lomu, na šachtě a živil se také jako jeřábník. Až do osmdesátých let zůstával v zaměstnání i ve svých volnočasových aktivitách pod stálým dohledem Státní bezpečnosti. Po roce 1989 byl aktivně činný v Konfederaci politických vězňů.