Otec chtěl, abychom při náletech byli všichni doma
Stáhnout obrázek
Josef Urban se narodil 23. prosince 1935 v Ústí nad Labem. S rodinou zůstali ve městě i během války. Pamatuje si nálety z prosince 1944 a z dubna 1945. Zažil osvobození Rudou armádou. Tvrdí, že někteří sovětští vojáci se chovali násilně, především k ženám. Na vlastní oči viděl lynčování mladé Němky po červencovém výbuchu muničního skladu na předměstí, po kterém následoval i takzvaný Ústecký masakr. Členové Revolučních gard a civilisté při něm z mostu Edvarda Beneše do Labe shazovali desítky německých civilních obyvatel. V roce 1950 se pamětník vyučil v chemických závodech a začal veslovat ve Veslařském klubu. Kvůli očnímu onemocnění narukoval na vojnu k Pomocným technickým praporům. Roku 1962 opustil Spolek pro chemickou a hutní výrobu a přešel do Vodohospodářských staveb. V den okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy pracoval na stavbě hotelu v Praze. V listopadu 1989 fandil změnám. Důležité podle pamětníka je, že přišla svoboda slova. Na odpočinek odešel v roce 1996. V únoru 2025 žil Josef Urban v Ústí nad Labem. Příběh pamětníka jsme mohli zaznamenat díky podpoře z města Ústí nad Labem.