Ing. Danuta Pošustová
* 1937 †︎ 2026
-
„Němci nás vedli směrem do Pruškova, to je asi třicet kilometrů od Varšavy, kde udělali sběrný lágr. Z toho lágru jezdily vlaky do Dachau a Mauthausenu. Kolona šla pomalu, lidé byli unavení i hladoví. Ještě nám řekli, že si stačí vzít jídlo na tři dny. Takže lidé si nebrali žádné věci. Maminka měla při odchodu z Varšavy čtyřicet stupňů horečku, angínu, ale musela jít. S námi šla babička i tety, které zůstaly, zkrátka ta rodina, která k nám přišla ze severní části Varšavy. Šli jsme a na kraj Varšavy jsme všichni došli až večer, v noci, vím, že byla tma. Šli jsme pravou stranou cesty, Němci nás tak vedli, protože z levé strany byla pole, kde byla rajčata a jiné plody. A někteří lidé se z toho snažili něco ukrást, a to Němci nedovolili – stříleli.“
-
„Ony taky bydlely v baráku, veprostřed byl takový dvorek. A měly pejska. Jedna z těch tet, ta nejmladší z nich, vyšla ven s pejskem. A spadla fosforová bomba. Pejska to zabilo, teta v plamenech vpadla do bytu. Tam ji nějakými dekami uhasili, ale byla celá popálená. Poslali ji do povstalecké nemocnice. Ve sklepech nějakých domů byla udělaná provizorní nemocnice, tam ležela deset dní, po deseti dnech zemřela. V noci svítila od toho fosforu.“
-
„Maminčin brácha, tedy můj strejda, byl námořníkem a kapitánem nákladní lodi. Torpédovali ho, přes dva dny ležel v moři. Pak ho našli Američané a dostal se do Spojených států. Navázal poštovní kontakt s maminkou. To znamená, že do Polska chodily dopisy, které Němci kontrolovali. Oni chytili jeden dopis, který maminka psala, kde stálo, že mamince je čím dál tím hůř. To znamená, že mojí babičce, protože ona byla nemocná. Němci mysleli, že je to nějaká šifra a že to znamená, že Němcům je čím dál tím hůř. Proto křičeli na maminku, co to znamená, proč to psala. Maminka měla doklady, že její maminka zemřela v únoru 1942 a že byla nemocná. Oni nás nakonec nechali být.“
-
Celé nahrávky
-
Praha, 08.08.2023
(audio)
délka: 01:40:10
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Při Varšavském povstání se padlí pohřbívali na zahradách domů, matku vyslýchalo gestapo
Danuta Pošustová se narodila 9. září 1937 ve Varšavě. Její otec Edvard Krieger se zapojil do obrany Varšavy na začátku druhé světové války, později byl až do roku 1944 na nucených pracích v nacistickém Německu. Danuta Pošustová má vzpomínky na židovské vzbouření v ghettu v roce 1943 i na Varšavské povstání o rok později. Konec války s rodinou strávila na venkově, do Varšavy se vrátili až po jejím osvobození. Po maturitě vystudovala Varšavskou polytechniku, absolvovala v roce 1960. Poté pracovala částečně pro univerzitu a částečně pro Institut průmyslové chemie ve Varšavě. Po roce 1980 vstoupila do polského hnutí Solidarita, nebyla ale aktivní členkou. V roce 1985 se vdala za mechanika Josefa Pošustu a přestěhovala se do Československa. V roce 2023 pamětnice žila v Praze v domově Palata. Zemřela 5. ledna roku 2026.