Oba muže jejího života zničily totalitní režimy
Stáhnout obrázek
Naděžda Machová, za svobodna Bajtlerová, se narodila 30. září 1930 v Ústí nad Labem. Dětství trávila na Střekově, kde spolu s rodinou do roku 1938 bydleli. Po mnichovské dohodě se však Bajtlerovi odstěhovali do vnitrozemí k rodičům otce do Hradčan a následně do domu v Horních Počernicích, kde přečkali druhou světovou válku. V roce 1943 byl Naděždin otec odsouzen a uvězněn za sabotáž, kdy sypal písek do ložisek vlaku. Po dokončení měšťanky byla Naděžda Bajtlerová nuceně pracovně nasazena ve firmě Philips v pražském Hloubětíně, kde pracovala na výrobě elektrod. Konec války prožila s maminkou a mladším bratrem Jiřím v Horních Počernicích, kde byli svědky příchodu sovětské armády. Po válce se z věznění vrátil i její otec a došlo k rodinnému setkání. V roce 1945 se rodina přestěhovala opět do Ústí nad Labem, kde mladá Naděžda nastoupila na obchodní akademii, kterou v roce 1949 úspěšně zakončila maturitou. Pamětnice odmítala jakoukoliv formu totalitní vlády, a proto ani komunistický převrat nepřivítala s nadšením. Během svých studijních let se seznámila se studentem gymnázia Vlastimilem Machem, který s nově nastolenou vládou také nesouhlasil. Rozhodl se s dalšími spolužáky proti nové vládě bojovat, což se mu stalo osudným a byl odsouzen na pět let odnětí svobody. Po propuštění z vězení se mladá Naděžda za svého partnera provdala a ten musel záhy nastoupit na vojnu k Pomocným technickým praporům (PTP). Naděžda Machová nastoupila po střední škole do ústecké chemičky, kde pracovala až do důchodu. S manželem vychovali dceru Radovanu. V roce 1984 zemřel manžel pamětnice na rakovinu plic coby následek věznění. V době natáčení (2025) žila po boku svých nejbližších v Ústí nad Labem.
