Jaroslav Kraus

* 1951

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „V osmašedesátém se najednou začali kolem Strašecí nacházet oběšení komunisté. A to byli ti, kteří rozkulačovali. Takže se říkalo, že ti sedláci, kteří už dostali odvahu, si vyřizují účty. A ten Viktora, někdy v listopadu 1969 nebo 1968 ho viděli… On začal pít a chodil do hospody. A pak ho viděli někdy po zavíračce, jak ho nějací dva lidé vedou, on jim něco říká a oni mu říkají: ‚To nám všechno povíš.‘ A druhý den ho našli oběšeného. Takže si s ním zřejmě vyřídili účty ti sedláci, kterým ublížil.“

  • „A pak sice byly ty marxismy, leninismy a vědecký komunismy, a to bylo naprosto formální. Snad jsme se tam jenom chodili zapsat a rovnou jsme šli domů. To nikdo nedělal nejmenší problém. A vždycky jsem ještě tu zkoušku z toho dělal současně s jinou zkouškou, že jsem se na to vůbec neučil. A rovnou jsem šel na nějakou důležitou zkoušku a za hodinu jsem šel i na tu politickou – a vždycky to bylo za dvojku. To opravdu bylo naprosto liberální.“

  • „Lékárna se jmenovala U Zlatého gryfa nebo U Ptáka noha a byla založená 1527. Ale měla průčelí na druhou stranu, jako na Jungmannově náměstí. A ten pan lékárník Adam někdy na přelomu století, když se stavěl Václavák, tak si vzal nějakou bohatou nevěstu z Pelhřimova. A za to věno postavil ten barák, co je v něm lékárna. A ta lékárna se po něm jmenovala Adamova. A... Takže okolo roku 1900, tak nějak. A Horejc, výtvarník, udělal ten vnitřek, ten návrh interiéru. A pak to převzal po něm jeho zeť Kalous a jeho dcera. Té to bylo restituováno nazpátek a u ní jsem dělal takzvaného provizora, provizorního vedoucího.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 20.11.2024

    (audio)
    délka: 01:26:44
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 15.01.2025

    (audio)
    délka: 02:19:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Bratislava byla liberálnější než Praha. Ještě v roce 1971 všude visel Dubček

Maturitní foto Jaroslava Krause, rok 1969
Maturitní foto Jaroslava Krause, rok 1969
zdroj: Archiv pamětníka

Jaroslav Kraus se narodil 20. června 1951 v Kladně rodičům Marii a Jaroslavovi Krausovým. Rodina žila v Novém Strašecí. Marie Krausová byla v domácnosti a otec pracoval jako přednosta vlakové stanice Lány, která byla za socialismu přejmenovaná na Stochov. Rodina byla věřící a nesouhlasila s režimem. Jaroslav Kraus vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu, kde v roce 1969 odmaturoval. Nastoupil na farmaceutickou fakultu v Bratislavě, kde studoval chemii a připravoval se na práci lékárníka. Na této fakultě získal v roce 1978 doktorský titul. Poté začal pracovat pro Lékárenské služby Praha. Od konce sedmdesátých let do roku 2015 pracoval v Adamově lékárně na Václavském náměstí. Stýkal se s disidenty, četl samizdaty. Vypracoval se na pozici vedoucího lékárny. V roce 1989 byl členem revolučního výboru a účastnil se stávky. V roce 1999 vystudoval dějiny umění na filozofické fakultě a s manželkou si v důchodu otevřel antikvariát. V roce 2025 žil v Praze.