Miloslava Knobová

* 1936

  • „Když jsem [pracovala] u Jínů, chodila jsem ke Škodům. Ti také neměli lístky. Naše pole byly v nuceném pachtu, okolní zemědělci je museli obdělávat. Neměli lístky, žádný tam neměl. Neměli nic, cukr, nic. Jak jsme byli u Jínů, ušila jsem si pytlíček malý jako ruka. Občas jsem do něj vzala čtvrt kila cukru a donesla ho paní Škodové. Ona mi zas dala jídlo. – Šacovali vás? – Ježiš! Prohlíželi všechno – i za podprsenkami.“

  • „To právě chtěli [komunističtí funkcionáři], abych statek prodala za 5 000 korun. Pan Šulc [tajemník národního výboru a komunista] to nedovolil. Byl přísný, rázný člověk, ale vůči mně čestný. Nedovolil, aby mě dali pryč. Soused mi říkal, že patřím do polepšovny.“

  • „Ten [strýc] šel na okres [Okresní výbor Komunistické strany Československa] je prosit, jestli by nám nedali alespoň [potravinové] lístky, že dodávky nemůžeme splnit. Já jsem dítě a on je sám na statku. A oni si asi pozvali – bezpečnost [StB] a pak ho odvezli rovnou do Kosmonos [ústav pro choromyslné]. Prý přijel zmlácený. Tam za dva měsíce umřel.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Liberec, 27.11.2024

    (audio)
    délka: 01:21:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
  • 2

    Kotelsko, 25.02.2025

    (audio)
    délka: 01:41:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Měla jsem sílu všechno vydržet

Miloslava Knobová na Hrubé Skále v létě 1954
Miloslava Knobová na Hrubé Skále v létě 1954
zdroj: archiv pamětnice

Miloslava Knobová, rozená Císařová, se narodila na statek v Kotelsku 5. června 1936 svobodné matce Amálii Císařové a ženatému Josefu Linkovi. Otec, vyhledávaný léčitel a spiritista, byl už v důchodu. Matka hospodařila na svém statku s bratrem Františkem Císařem. Josef Link bydlel střídavě v Kotelsku a se svou zákonnou manželkou ve Staré Pace. Bylo mu sedmdesát, když si adoptoval šestiletou Miloslavu. Za války se rodině dařilo dobře, plnili dodávky a jídlo zbývalo i pro sousedy. Po únorovém puči v roce 1948 komunisté nařídili Amálii Císařové dodávky, které nešlo splnit. Za trest jí zadržovali potravinové lístky a šatenky pro celou rodinu. Pravděpodobně v této době duševně onemocněla a na nátlak místního národního výboru ji hospitalizovali v ústavu pro choromyslné v Praze, později v Kosmonosech. V ústavech strávila zbytek života. Letitý Josef Link bydlel ve Staré Pace, i kvůli nedostatku jídla v Kotelsku. V roce 1950 žádal strýc, František Císař, na okresním výboru Komunistické strany Československa (KSČ) alespoň potravinové lístky s tím, že je na statku sám s třináctiletou neteří. Všechny zemědělské práce nelze tedy zastat. Po dvou měsících zemřel v ústavu pro choromyslné na následky výslechu StB. Neplnoletá pamětnice zůstala sama bez prostředků. O rok později zemřel i téměř osmdesátiletý otec, když přijel dceru návštívit. Miloslava Knobová živořila, dochodila během dvou let základní školu a nastoupila do práce. V patnácti letech se seznámila se svým mužem, Josefem Knobem. V roce 1954 se jim narodil syn. Josef v té době absolvoval základní vojenskou službu a pamětnice žila u jeho rodičů. V roce 1955 se manželé přestěhovali zpátky do Kotelska a začali hospodařit. Josef Knob pracoval jako strojní zámečník. O rok později se narodila dcera Iva. V roce 1957 kotelští komunisté donutili Knobovy vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD) a pravděpodobně v tomto roce se Josef Knob stal členem KSČ. V roce 1968 Miloslava Knobová vystoupila z JZD a získala status soukromého zemědělce. Po sametové revoluci v roce 1989 zemědělské činnosti postupně omezovala, protože manžel byl v invalidním důchodu. V roce 2013 ovdověla. V době natáčení (2025) byla stále aktivní, těšila se z vnoučat a stále žila v Kotelsku. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře z obce Veselá.