Svatopluk Havrlík

* 1935

  • „Otec byl vyakčněn z Dolu Masaryk. Nám udělali… týden nás hlídali policajti v širším okolí. Pak jsem zjistil, že zahradník – každá šachta měla zahradníka, který měl skleníky vedle vily, kde jsme bydleli – tam byl nasazený jako člen strany a tajný člen milice a prakticky nás pozoroval. Udělali nám velkou prohlídku, takže nám rozebírali i zásuvky, jestli tam náhodou něco není. Mně zabavili vojenskou dýku na flintu s odůvodněním, že se ozbrojuji. Ale na konci Jenišova Újezdu, kde ta šachta byla, jich tehdy bylo sto padesát. Mně o nic nešlo, tak jsem se druhý den ozbrojil znovu. Bylo to kruté a prakticky nás vyvezli, naložili na traktor, jak se to dělalo s kulaky, a odvezli nás do Přítkova do vily, která byla volná. Tátu přeložili z Masaryka na Důl Julius III vedle Staliňáku, nebo to byla součást Staliňáku. Byl velmi vážený báňský inženýr. Když za první republiky byl malér na Nelsonu, tak byl otec pověřený Mosteckou uhelnou udělat otvírku po výbuchu celého Nelsonu.“

  • „Do večera to bylo normální. V klášteře byl dechový orchestr studentů. Ti do Bohosudova a do Krupky chodili hrát. Zaprvé to byla klášterní ‚reklama‘, zadruhé když tam byla nějaká slavnost nebo nějaký program, kde chtěli hudbu, tak tam šli hrát. V té době hráli zrovna na nějaké schůzi. Vraceli se do kláštera, a sotva se zavřely dveře kláštera, znovu se otevřely a vtrhlo tam velké množství vojáků, policajtů, milice, taková úderná skupina. Okamžitě obsadili klášter, kněze soustředili do nějaké místnosti a nás nahnali do pokojů. Každému dali papírový pytel, aby si do toho vzal věci, co měl. Ráno nás naložili do autobusu a odvezli do Děčína.“

  • „Co bylo nejhorší, bylo chodit ke zpovědi. Protože, když to řeknu lidsky, jak můžete hřešit, když je vám jedenáct a jste v klášteře... Říkat, že jsem kradl cukr, jsem nemohl, protože ten jsem kradl doma. Každý ho doma kradl. Ale zase byl rozdíl mezi zpovídajícími. Protože byl páter Pitrul, to byl takový až zlý člověk. Když jste udělal sebemenší hřích, tak jste se musel pomodlit celý růženec. Nevím, jestli se ho umíte modlit, ale je to doba! Každá kulička modlitba. A když jsem šel na zpověď k páterovi, který nás učil fyziku, tak řekl, že to dělal taky a že mám jít hrát fotbal. Měl jsem se ale zastavit v kapli a pokřižovat se, pak jít hrát fotbal. Takže jsem chodil k fyzikovi a hrál jsem s chutí fotbal.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Chomutov, 15.09.2025

    (audio)
    délka: 01:28:40
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Ústecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vyhnali nás, odvezli nás na traktoru jako kulaky

Svatopluk Havrlík, 1942
Svatopluk Havrlík, 1942
zdroj: pamětník

Svatopluk Havrlík se narodil 23. listopadu 1935 v Kocourkově na Teplicku. Jeho otec Mikuláš Havrlík byl uznávaným odborníkem na hlubinnou těžbu uhlí. V roce 1938 po záboru Sudet se pamětník spolu se svým starším bratrem Mikulášem a rodiči přestěhoval do Loun k rodičům matky Marie Havrlíkové. Otec dostal nabídku na práci v Baťových dolech v Ratíškovicích u Zlína. Rodina se proto přestěhovala do Zlína, kde žili do léta 1945. Po válce se Havrlíkovi vrátili do Kocourkova. Pamětník studoval na Biskupském gymnáziu v Krupce na Teplicku, kde zažil „Akci K“, která byla zaměřena proti katolickým řeholním řádům. Svatopluk Havrlík vystudoval Vysokou školu báňskou a místo základní vojenské služby se upsal k desetileté práci v hlubinném dole. Po jejím absolvování prošel pěti hlubinnými šachtami na Teplicku a Mostecku. Zastával vyšší pozice, od závodního dolu k náměstkovi ředitele. Státní bezpečnost jeho jméno evidovala v letech 1981 až 1985 v kategorii důvěrník vzhledem k jeho informacím o vývozu uhlí do Německa. Pamětník si toho nebyl vědom. Dodnes je považován za odborníka v oboru. V roce 2025 žil Svatopluk Havrlík v Teplicích.