Uvědomil jsem si, že i v undergroundu jsou lidé, kteří hledají Boha a víra je jim ku pomoci
Stáhnout obrázek
Jiří Dvořák se narodil 20. května 1960 v Plzni jako syn Jiřího a Jiřiny Dvořákových. Matka pracovala jako účetní, otec se vyučil jako malíř pokojů. V rodině se tradovaly vzpomínky na osvobození Plzně americkou armádou, které Jiřímu už v dětství umožnily nahlédnout rozpory v tom, co komunistický režim tvrdil a vyučoval ve školách. Jako osmiletý chlapec zažil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Po základní škole se vyučil instalatérem. V době dospívání odmítl vstup do Socialistického svazu mládeže (SSM), nechal si narůst dlouhé vlasy a postupně se sbližoval s undergroundovým prostředím. Zajímal se o zahraniční rockovou hudbu, podílel se na pořádání neoficiálních koncertů a navštěvoval venkovské undergroundové komunity. Kvůli kontaktům, cestám do Polska a symbolům spojovaným se skautingem se dostal do hledáčku Státní bezpečnosti (StB), která ho opakovaně vyslýchala a vedla jako „závadovou mládež“. Na počátku 80. let se spolu s přáteli rozhodl pro komunitní život na venkově a založení undergroundového „baráku“. Společně zakoupili dům v Malechově u Klatov, kde se snažili žít svobodně mimo oficiální struktury. Krátce po nastěhování však čelili soudnímu řízení kvůli okolnostem koupě domu; Jiří Dvořák byl odsouzen k podmíněnému trestu a dlouhodobě žil pod dohledem StB. V Malechově se podílel na hospodaření, kulturních aktivitách i běžné práci v místním jednotném zemědělském družstvu (JZD). Dům se stal místem setkávání undergroundu, disidentů i šíření samizdatu, což vyvolávalo další zásahy bezpečnostních složek. V polovině 80. let se komunita postupně rozpadla pod tlakem perzekuce. Roku 1987 se Jiří Dvořák s manželkou Jitkou odstěhoval do Babic u Teplé, kde založili rodinu. Zde se zapojil do neoficiálního křesťanského společenství, podílel se na setkávání věřících a ukrývání náboženské literatury. Víra pro něj postupně představovala důležitou oporu a spojení s hodnotami, které vnímal i v undergroundovém prostředí. Po roce 1989 pracoval v různých profesích – mimo jiné ve zdravotnictví, sociálních službách, lesnictví a kultuře.