Od šestnácti let jsem věděla, že v NDR nechci žít
Stáhnout obrázek
Katrin Berger, rozená Zöller, se narodila 28. února 1970 ve východoněmecké obci Rosslau. Její otec však pocházel ze západního Německa, takže se jí dostalo na východní poměry netypické výchovy a zároveň zažívala různé ústrky ve škole. Situace se zhoršila, když vystoupila z FDJ (Freie Deutsche Jugend, tamní obdoba Socialistického svazu mládeže). Vyučila se laborantkou v mléčném průmyslu, ale nakonec pracovala raději jako jeřábnice. Zhruba od šestnácti let věděla, že nechce v komunistickém státě žít. Jezdila s podobně smýšlející mládeží na víkendové bluesové festivaly, v roce 1989 se účastnila demonstrací proti režimu. Po neúspěšném pokusu o útěk přes Maďarsko se nakonec rozhodla se skupinou kamarádů pokusit se utéct přes velvyslanectví NSR v Praze. Na ambasádě strávila na konci září 1989 několik dní, panovala zde zvláštní atmosféra a téměř rodinné společenství. Po projevu spolkového ministra zahraničí Hanse Dietricha Genschera byla 1. října 1989 v prvním vlaku s východoněmeckými uprchlíky, kteří směli odjet do bezpečí na západě. Zde kontaktovala tetu, hned získala zaměstnání v mlékárně v Coesfeldu. Když za ní na Vánoce téhož roku přijeli rodiče, otec na nádraží políbil zemi. I přes vřelé přijetí kolegů a všech dalších lidí se Katrin v roce 1992 vrátila do bývalého východního Německa, v roce 2019 se vdala a žila v Dessau.