Erich Veselý

„Tady v domě byli nastěhovaní ruští vojáci. V průjezdu stál už studebaker, americké auto, a na tom byly namontované kaťuše čili ty ‚Stalinovy varhany‘. Střely lítaly směrem na Myšárnu [Mniší horu], na pole, kde dneska už stojí domy. Tam bylo pole a naproti, tak oni tam stříleli. Na tom autě byla taková obrovská bedna a ta byla plná krabiček sardinek. Tak já jsem, když tam nebyl ten hlídač, ty sardinky kradl. Kolik roků jsem je vytahoval z nočního stolku v ložnici u postele. Ten jsem měl vystlaný těmi portugalskými sardinkami. Oni někde vybrali sklady a já jsem jim ty sardinky kradl.“

„To bylo tuším ve čtvrtek, když přišli první vojáci naproti, kde bydlela tetka. Tak bouchali na vrata. Jinak předtím stříleli směrem z ulice Bráfova, jak dnes jede tramvaj z Kamenného mlýna směrem k Žabovřeskám. Tam byla bývalá fabrika, tzv. Erdálka, kde se dřív vyráběly čisticí prostředky. Pak to byly byty pro chudé lidi. Odsud střílely tanky do Jundrova. Byly pobourané v Jundrově i některé domy bombardováním. My jsme to sledovali z Háječku nad dnešním hřištěm, kde kamarád měl v lese vykopaný kryt. Odsud jsme z toho lesa viděli, když stříleli Rusi na Jundrov. Když jsem byl doma a přišli ti Rusi, tak jsem volal otce. Otec měl zatlučená veškerá okna na baráku deskami. Naproti zahradě leželi v zákopu nějací Němci s pancéřovými pěstmi. Otec je vyzval, aby odsud odešli, že mu rozbijí barák. On uměl totiž perfektně německy. Tak byli u nás na dvoře, popíjeli u studny vodu a otec jim krájel, co matka vždycky chystala chleba. To pojídali ti němečtí vojáci. Bylo jich pět mladých kluků. Vypili vodu, snědli chleba a pak se rozloučili a odešli, opustili ty zákopy. No a ti Rusové, když jsem je viděl, tak jsem volal otce do chodby, kde byly takový malý původní okýnka, a otec, když se podíval, první jeho slova byla: ‚Ti nás osvobodí od všeho. Nic dobrého z nich nebude.‘“

„Pro válečnou výrobu jsme dělali spodky, dna pro dělostřelecké střely, čili do granátu. A potom jsme dělali takzvanou hydrauliku pro ponorky, různé odlitky z ocelo-litiny, veškerou tu armaturu, která byla pro hydrauliku v ponorce. To se všechno u nás vyrábělo. Já jsem vlastně na té výrobě dělal, ať už jakkoliv. Co se dělalo, tak všecko bylo ve válečné výrobě.“