Policejní nátlak nás přiměl v roce 1981 emigrovat do Rakouska
Stáhnout obrázek
Zuzana Richterová se narodila 20. února 1948 v Brně. Otec byl zemědělský inženýr a umírněný člen KSČ, matka učila na gymnáziu v Králově Poli. Starší sestra Sylvie se stala známou spisovatelkou, žijící od začátku sedmdesátých let v Itálii. Na základní škole byla Zuzana Richterová členkou Pionýra a také tehdy dogmatické organizace Zeměpisná společnost „Po cestách vlasti“, kde začala poprvé pochybovat o komunistické ideologii i o způsobech výchovy mládeže. Po maturitě na gymnáziu byla přijata ke studiu sociologie na filosofické fakultě v Brně. Tam ji zastihla srpnová okupace roku 1968 a posléze i normalizace. Těsně po příjezdu sovětských tanků jí otec navrhl, aby odjeli do Jugoslávie, kde právě pobývala její matka, a poté společně emigrovali. Kvůli vážné známosti však tuto nabídku odmítla a zůstala v Československu. S přítelem a studentem psychologie Alešem Křehulkou se během studia angažovali proti novým poměrům. Na podzim roku 1970 se oba zapojili do šíření ilegálních letáků, vyzývajících k bojkotu voleb do zastupitelských orgánů. Akci organizoval kamarád Jan Šabata, po jehož zatčení byla 9. listopadu 1970 převezena do vyšetřovací vazby v Bohunicích i Zuzana Richterová se svým přítelem. Ve vazbě strávila několik měsíců, propustili ji v květnu 1971. Soud se konal v červenci 1972 v Brně a stanulo před ním na padesát obžalovaných. Prokurátor žádal za pobuřování a podvracení republiky pro Zuzanu Richterovou dva roky nepodmíněně, nakonec dostala podmíněný trest na pět let. Stejně jako její budoucí manžel byla vyloučena ze studií. Po svatbě se manželům narodily dvě dcery, živila se jako uklízečka a sociální pracovnice. V roce 1977 spolu s manželem podepsali Chartu 77 a dál se podíleli na činnosti brněnského disentu, když šířili samizdat, organizovali bytová divadla či semináře a přednášky pronásledovaných intelektuálů. Kvůli podpisu Charty 77 Richterovou znovu vyloučili ze studií, na něž mohla nastoupit po uplynutí pětiletého podmíněného trestu. Policejní nátlak, obavy o budoucnost dětí a nemožnost studovat přiměly oba manžele k rozhodnutí v roce 1981 emigrovat do Rakouska. Zuzana Richterová ve Vídni dostudovala sociologii a jako její muž Aleš i programování počítačů, čímž se živila až do odchodu do penze v roce 2008. Byla oceněna jako účastník protikomunistického odboje.
