Alois Kubíček

* 1932

  • „Udělali si tam ošetřovnu. Co bylo ve skříni, si vzali na obvazy. U sousedů si nějaký Rus čistil samopal a napral si to do břicha a u nás ho ošetřovali.“

  • „Přijeli jsme do Olomouce a tam už na nás čekali poddůstojníci, svobodníci, desátníci a už nás hnali do starých dřevěných vagonů. Pak jsme jeli a na každém nádraží jsme stáli a stáli a nevěděli nic. Nesměli jsme vylézt. Tak jsme se ocitli v Mostě a furt jsme nic nevěděli. V Mostě nás vyložili a šli jsme do kasáren. Tam nás oblékli do civilních roztrhaných šatů a dali nám pracovní obleky. Vyfasoval jsem jakýsi námořní kabát s dlouhými záložkami. Loďku jsem měl ještě od krve. Tak jsme už začali tušit, že se něco děje, a nikdo furt nic neříkal. Jeli jsme asi tři dny vlakem, a jak měl každý z domu jídlo, tak to už smrdělo a všichni to vyhodili. Oni nelenili a nechali to posbírat a celou neděli nás kolem toho vodili a řvali na nás, ať se díváme, že pro nás není lásky, ale jen práce a ostnatý drát. Čuměli jsme jak diví a začali tušit, že se něco děje.“

  • „Pak zjistili, že táta dělá korunky, tak je po něm všichni chtěli. Otec měl kahánek s lihem a jeden Rus mu to vypil. Táta říkal, jak má teď pracovat, a Rus mu odpověděl, že se nemá starat. Trvalo hodinu a dovezl demižon lihu. To byli takoví experti. Nedivil jsem se, vždyť byli šest let ve válce. Měli chlastu a všeho. Jak mu udělal nějaké korunky, tak přišli další a další a otec říkal, kde má brát materiál. Tak natahali zlato z prstýnků a dalších věcí.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bludov, 04.12.2017

    (audio)
    délka: 02:13:33
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jak málo stačilo

Alois Kubíček
Alois Kubíček
zdroj: archiv pamětníka

Alois Kubíček se narodil 21. prosince 1932 v Bludově. Jeho otec, který se za druhé světové války zapojil do odboje jako dlouholetý člen Československé strany sociálně demokratické, odmítl přestoupit do KSČ poté, co v červnu 1948 došlo k nucenému sloučení těchto dvou politických uskupení. Následkem toho strávil Alois Kubíček sedmadvacet měsíců v 66. pomocném technickém praporu. Pracoval na stavbách v Líni u Plzně, Brně, Stichovicích, Krnově a ve vojenském prostoru v Dětřichově nad Bystřicí. Po propuštění nastoupil do MEZ Postřelmov, kde zůstal devětačtyřicet let. V roce 1955 se oženil s Viktorií Haukovou, s níž měl později syny Ladislava, Miroslava a dceru Blanku. V roce 2017 bydlel stále v Bludově.