Josef Srkal

* 1932

Národnostné menšiny, Volyňskí Česi, Česká menšina v bývalom ZSSR, Svědci lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou, Přesídlenec do vlasti, repatriant
22. 6. 1941 - Operácia Barbarossa, 10. 7. 1946 – Zmluva so ZSSR o opcii Volyňských Čechov, 23. 2. 1949 - Začiatok kolektivizácie poľnohospodárstva, Západní území Ukrajiny jako součást Polska 1919 - 1939, Nacistická okupace Ukrajiny, Konflikt mezi Poláky a Ukrajinci ve Východní Haliči a na Volyni
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Dezertéři z Rudé armády

    (audio)
    dĺžka: 01:41
    Download file
    Info

    „Ještě vám řeknu o tátovi, on byl u Rudé armády. Oni se tam cvičili, ale náš táta a Novák nevzali zbraň do ruky, protože byli křesťané. Tak že je odstřelí, že je zastřelí a hotovo, že je fronta a ve frontě se tohle netrpí, takže je zastřelí. Oni leželi v noci a ráno je měli odvézt a zastřelit. Novákovi se zdálo, že je nezastřelí a že půjdou domů. Našemu tátovi taky, přesně to samé. Zdálo se mu, že je nezastřelí a že půjdou hned domů. Zkrátka vzali je tři vojáci a vedli je do rokliny asi kilometr vzdálené. Tak je tam odvedli a tam je měli odstřelit. Místo toho jim jeden voják řekl: ‚Utíkejte, utíkejte.‘ Tamty on nějak zabavil a oni utekli a už je nemohli nijak chytit. Schovali se někde a přicestovali ze Suchobezvodnej domů ve válce. Nechali se zarůst hrozně vousama a dělali ze sebe hrozné starce. Starce na frontu nebrali. Tak prožili válku doma.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Pryč od kolchozu

    (audio)
    dĺžka: 00:59
    Download file
    Info

    „Někteří vystoupili v Žatci nebo v Podbořanech, ale nás vezli až do Bochova, do takových dřevěných budov, kam nás nastěhovali. Odtamtud jsme si hledali místa, kde bychom bydleli. Tak jsme zakotvili v Tašovicích. V Tašovicích jsme zabrali malé hospodářství, šest hektarů. Táta šil a my jsme s Láďou obdělávali. Když měly přijít kolchozy ve čtyřicátém osmém roce, když Gottwald vyhrál, tak jsme se honem koukali odtamtud dostat pryč, abychom nebyli v kolchozu. Honem pryč. Odstěhovali jsme se na Stachov. Ze Stachova jsme pak šli do Podbořan.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Hromadná vražda Židů u Moštěnice

    (audio)
    dĺžka: 01:30
    Download file
    Info

    „To pak ty Židy, když neměli ještě koncentráky, vraždili bokem. Mezi Moštěnicí a Futorem byla taková roklina malinká, jinak byla rovina. Tam ty Židy odvedli, bylo tam dvě stě nebo ještě víc Židů. Museli si vykopat velkou díru. Z okolních vesnic lidi všechny nahnali tam, aby se na to dívali. Viděl jsem, když je tam stříleli, oni je postavili do řady před jámu a stříleli. Střílelo celé komando. Jeden měl před sebou mladou ženu, hezkou, snad se mu zalíbila, a nevystřelil. Ženská zůstala stát. Když stála, tak přišel Němec k tomu Němci, který ji měl zastřelit, a hned ho zastřelil, toho Němce, hodil ho do jámy a tu ženskou po něm.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Siřem, 21.05.2013

    (audio)
    dĺžka: 37:01
    Zaznamenané v rámci projektu Příběhy 20. století
    Download file
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.

AI asistent Memory of Nations
Prebáda tisíce príbehov pamätníkov

Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.

Položte otázku
beta

V noci řádili banderovci, přes den Rusové a večer ti ostatní

Srkal orez.jpg (historic)
Josef Srkal
zdroj: foto Petr Zemánek a přefoceno z archívu pamětníka
zdroj: foto Petr Zemánek a přefoceno z archívu pamětníka
Stiahnuť obrázok

Josef Srkal pochází z české evangelické rodiny usazené po několik generací na Volyni. Narodil se v roce 1932 v Moštěnici v okrese Ostrog, oblast Rovno. Jeho otec pracoval jako krejčí, matka jako švadlena, celkem vychovali osm dětí. Na začátku druhé světové války byla Moštěnice a západní část Volyně (od roku 1921 polská) obsazena Sovětským svazem. Otec Josefa Srkala byl mobilizován Rudou armádou, jako pacifista však zběhl a do konce války se ukrýval doma. Obcí za války prošla sovětsko-německá fronta, ves plenily jednotky Wehrmachtu a později i banderovců. Josef Srkal byl svědkem řady krutostí páchaných za druhé světové války. V roce 1947 přijel s celou rodinou do Československa. Obhospodařovali postupně statky v Kašovicích a v Podbořanech. Pan Josef Srkal dnes žije v Siřemi.  

Zobraziť celý príbeh pamätníka (Czech)
Fotografie (2)
Odkazy (0)