Petr Loubal

* 1932  †︎ 2025

  • "Tak jsem to pak dal vědět tátovi, že mi chybí diplom, a táta se mi ho snažil poslat, ale bohužel věděli, že jsme ve styku a našli ho. Tátovi to měli za zlé a tak ho zavřeli, ale jenom na pár týdnů. Dali mu do vězení nějakého špeha a táta před ním mluvil o sebevraždě, pokud ho nepustí ven. Zřejmě to pak poslal dál, tak to nechali být a tátu pak propustili."

  • "Zašel jsem k Američanům, to jsem risknul. Před budovou stál mariňák, řekl jsem mu, že jsem Čech a chci se dostat do Ameriky. Pustil mě dovnitř, tam mě někdo vyslechl a jeho první otázka byla, jestli jsem byl vojnou povinný. Řekl jsem že samozřejmě. Ptal se, u které jednotky jsem sloužil a já řekl, že na generálním štábu, tak mi řekl, že o mě mají zájem. Řekl, abych šel ven, poslal pro někoho dalšího a řekl: 'Jděte přímo ven a tenhle člověk vás za 3 bloky nabere autem.' Tak to jsem udělal a ani jsem si to neuvědomil a přidal se tak k Američanům. Ani už jsem si netroufal se vrátit."

  • "Byla tam uhelná loď, která vozila uhlí z Newcastlu do jižní Francie. Na té lodi nařídili, aby vzali české vojáky do Anglie. Jeli jsme do přístavu s otcem a jeho tehdejší přítelkyní Lotte. Tu rampu, jak se šlo na loď, hlídali čeští vojáci. Nastoupil jsem nejprve já a pak jsem viděl, že se táta hádá s českými důstojníky, protože nechtěli nechat odjet i Lotte, protože byla Němka. Viděl jsem pak, jak dal táta Lotte všechny peníze a rychle naskočil na loď za mnou."

  • Celé nahrávky
  • 1

    San Francisko, via ZOOM, 10.11.2023

    (audio)
    délka: 01:27:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    San Francisko, via ZOOM, 26.11.2023

    (audio)
    délka: 01:40:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 3

    San Francisko, via ZOOM, 06.12.2023

    (audio)
    délka: 01:36:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 4

    San Francisko, via ZOOM, 12.12.2023

    (audio)
    délka: 58:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Přišel jsem v Káhiře před americké velvyslanectví a mariňákovi u vchodu jsem řekl, že chci k nim

Petr Loubal jako středoškolák, maturitní fotografie, rok 1951
Petr Loubal jako středoškolák, maturitní fotografie, rok 1951
zdroj: archiv pamětníka

Petr Loubal se narodil 5. prosince 1932 jako Petr Schwarz a jediný syn v židovském manželství. Ještě před začátkem války se rodiče rozvedli. S nástupem nacismu a po okupaci Československa přišel otec Edmund Schwarz o advokátní praxi a své bývalé manželce Gertrudě Weiss nabídl, že syna dostane do bezpečí. Až do obsazení Paříže německými vojsky žili v hlavním městě Francie, poté uprchli do jižní Francie a odtamtud do Anglie. Otec pamětníka působil jako odborník na právo v Benešově exilové vládě. Pamětník chodil v Anglii do školy s tzv. Wintonovými dětmi. Po válce byl otec zaměstnancem ministerstva vnitra. Petr Loubal vystudoval v Praze ČVUT a v roce 1959 během dovolené v Egyptě navštívil americké velvyslanectví, kde požádal o azyl. Američané ho dopravili nejprve do Německa, poté mu povolili cestu do USA. Vystudoval dopravní inženýrství na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde působil až do odchodu do důchodu. Po sametové revoluci dodával počítače do Československa. Byl třikrát ženatý a má 4 děti. V roce 2023 žil ve svém domě v El Cerittu v Kalifornii. Zemřel 30. srpna roku 2025.