Juraj Laufer

* 1936

  • „A potom po válce ji zase chtěli vystěhovat, protože Maďaři spolupracovali s Němci. Tak přišlo, na to máme papír, že na základě dobrozdání šesti svědků, který posbírala, se za ni zaručili, že se chovala celou válku... že nespolupracovala s Němci, a zachovali jí československé státní občanství. A matka nevěděla, o co jde. Moje máma neuměla číst, neuměla psát. Za to nemohla. Když přišel domovník s potravinovými lístky, my jsme ji naučili podepsat se. Ona se podepisovala Laufer Berta. A já, blbeček, jsem po válce tam to ‚-ová‘ dopisoval, aby to nebylo německy Laufer Berta.“

  • „Nějaká paní Applová, Čechoameričanka, z IMCY, znáte, Young Men Christian Association, tam přišla a vybírala děti, které chtějí jet do Anglie. Já jsem se okamžitě přihlásil. Brácha se nemohl přihlásit, protože mu nebylo ještě deset. To byla podmínka, deset let. A mě vybrali do Anglie. Já jsem jel do Anglie, kde jsem byl tři měsíce. První týdny jsme byli v táboře, kde byla taková, po letech tomu říkám šaškárna, nástupy ráno, vztyčování vlajky československý, americký, anglický. A pak tam přišli nějací lidé, rodina, vybrat si děti, ty chudé vychrtlé děti, že si vezmou do domácnosti. A představte si, nás si vzala rodina, jméno si pamatuju do dneška, Fairhall se jmenovali. A oni sami měli tři syny, měli baráček, adresu si pamatuju, 18 South Row, High Scant, England.“

  • „Jenže z té svobodárny nás potom vyhnali. Židi nebudou bydlet na naší svobodárně. A vyhnali nás na Staré Město, do Malé Štupartské, číslo jedna, kde jsem žil dlouho, dlouho. Kde taky jsem viděl tátu naposled, když pro něj přišlo gestapo. Vidím to jako dneska. Odcházel, podíval se na mě, jako s porozuměním pokýval hlavou. A odvedli ho. A od té doby jsem ho neviděl. Byl to Mauthausen. Nejdřív Brno, Kounicovy koleje, to byla vyšetřovna gestapa. To znáte asi, ten termín. Čili, no já to zlehčuju, říkám, potom jako přešel do toho Mauthausenu a tam nezahynul v plynové komoře, ale v kamenolomu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 01.04.2025

    (audio)
    délka: 01:57:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 25.04.2025

    (audio)
    délka: 01:33:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Máma mě nechala pokřtít, abych už nebyl Žid. Já se ale za žlutou hvězdu nestyděl

Juraj Laufer na fotografii z maturitního tabla (r. 1957)
Juraj Laufer na fotografii z maturitního tabla (r. 1957)
zdroj: Archiv pamětníka

Juraj Laufer se narodil 4. září 1936 v Praze. Jeho rodiče pocházeli ze Slovenska, odkud uprchli před vzrůstajícím antisemitismem. Jurajův otec Alexander Laufer byl Slovák s židovským původem, matka Berta byla Maďarka. Doufali, že v Praze najdou bezpečnější zázemí. Byt na Starém Městě pražském získali s pomocí Pražské židovské obce, přesto žili ve velmi nuzných podmínkách. Ze Slovenska odjížděli s dvouletou dcerou a v Praze se rodina rozrostla o další potomky – po Jurajovi v roce 1938 přišel na svět ještě druhý syn Julius. Jejich otec, vzděláním i profesí farmaceut, musel po zavedení rasových zákonů své zaměstnání opustit a prostředky na obživu rodiny se třemi malými dětmi získával jako zaměstnanec malešické spalovny, kde třídil odpadky. V roce 1942 Alexandera před očima celé jeho rodiny zatklo gestapo. Důvodem měl být banální hospodářský delikt – v koncentračním táboře Mauthausen, kde krátce nato zahynul, byl ale vedený jako politický vězeň. V nacistických koncentračních táborech zahynul i Alexanderův bratr, jeho žena, jejich sedmiletý syn i všichni příbuzní, kteří zůstali na Slovensku. Juraj má traumatické vzpomínky nejen na otcovo zatčení, hluboce a osudově ho zasáhlo i strohé oznámení otcovy smrti. I jeho další dětské vzpomínky souvisí s rasovými zákony, které se ho jako židovského míšence výrazně dotýkaly. Vzpomíná také na dramatické dny konce války a na dobu krátce poté, kdy jeho matka vážně onemocněla. Během její hospitalizace a následné rekonvalescence se o Juraje a jeho mladšího bratra Julia starala otcova první manželka, nějaký čas ale strávili i v dětském domově. V roce 1947 odjel Juraj na tříměsíční ozdravný pobyt pro válečné sirotky do Velké Británie. Díky členství ve skautském oddílu se začal zajímat o geologii a rozhodl se tento obor také vystudovat. Jako geolog pak pracoval až do roku 1969, kdy musel z důvodu nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy ze zaměstnání odejít. Až do svého odchodu do penze pracoval pak jako hotelový nosič zavazadel. Juraj Laufer je podruhé ženatý, vychoval dva syny a tři dcery. V roce 2025 žil v Praze.