V roce 1950 se pokusil přes Krušné hory emigrovat do západního Berlína
Stáhnout obrázek
Vojtěch Kympergr, původním jménem Vyhnánek, se narodil 21. srpna 1932 v obci Stod na Plzeňsku. Otec byl mlynář, později hradlař na nádraží, matka v domácnosti. Oba rodiče byli členové sociální demokracie, po sloučení stran v roce 1948 zůstal otec v KSČ. Vojtěch měl dva sourozence, starší sestru a mladšího bratra. V roce 1938 se rodina vystěhovala z obsazených Sudet do české vesnice Sedlecko nedaleko od Plzně. Vojtěch Kymperg tak zažil spojenecké bombardování Plzně, osvobození americkou armádou i tisíce německých vojáků, kteří se snažili dostat do zajetí Američanů. Po válce se rodina vrátila zpět do Stodu. V roce 1947 po ukončení základní školy Kympergr sice složil zkoušky na obchodní akademii, avšak z finančních důvodů dal přednost učení se na pletaře v podniku Tosta Aš. Právě tehdy převáděl přes hranice první poúnorové emigranty. Z Aše po roce odešel na pletařskou průmyslovku do Jihlavy. Jelikož nedostal doporučení pro studium na vysoké škole, od roku 1950 pracoval v podniku Bonex v Teplicích. Na podzim téhož roku se Kympergr spolu s kamarádem Jaroslavem Zůchou pokusili emigrovat. Důvodem byla nespokojenost s poměry v továrně i chuť poznat svět. Hranice překročili 18. září 1950 v Krušných horách s cílem dostat se do západního Berlína. Brzy ale byli zadrženi německou patrolou se sovětským důstojníkem a několik dnů vyslýcháni v Pirně. Československým úřadům byli předáni 26. září a oba skončili ve vazbě v Děčíně. Soud s uprchlíky se konal 25. října 1950 v Teplicích. Oba dostali 15 měsíční tresty za pokus o nelegální opuštění republiky. Kympergr byl poslán do lágru Mariánská na Jáchymovsku, kde pracoval jako vrtač při těžbě uranu. Na světnici s ním byli dva důstojníci SS, ale i kapitán národního mužstva v basketbalu Milan Fráňa či slavní českoslovenští hokejisté z mužstva mistrů světa. Na Mariánské zažil i pokus o hromadný útěk vězňů 1. května 1951. Propuštěn byl po 10 měsících v červenci 1951 na základě milosti prezidenta republiky, kterou mu zařídil otec přes své známé, členy komunistické strany. V civilu pracoval v holýšovských strojírnách, pak narukoval na dvouletou vojenskou službu k PTP v Olomouci. V roce 1955 se oženil a po své manželce převzal jméno Vyhnánek. Jako stavební technik pracoval u Prefy, od roku 1966 u Dopravních staveb Olomouc. V roce 1968 obdržel pas a povolení k cestě do Jugoslávie přes Rakousko. Se spolupracovníkem Janem Richterem zůstali ve Vídni. Nejprve se jim podařilo sehnat práci v západním Německu, poté se v únoru 1969 dostali až do Ghany, kde pracovali pro švýcarskou stavební firmu. Po neshodách s majitelem firmy se ale ještě v květnu Kympergr vrátil do Švýcarska, kde si našel práci jako polír u stavební firmy. V září 1969 se Vojtěch Kympergr stihl vrátit do Československa před vypršením amnestie pro posrpnové uprchlíky, takže na základě usnesení Federálního ministerstva vnitra ze 4. února 1971 nebyl potrestán za opuštění republiky. Až do důchodu pracoval u Dopravních staveb Olomouc. Po roce 1989 se stal členem ODS a Konfederace politických vězňů. Vojtěch Kympergr zemřel 16. srpna 2024.
