„Na ten si pamatuju úplně stejně jako na rok 1968. Měla být svatořečená Anežka a už na začátku roku se domlouvalo, kdo pojede do Říma na svatořečení. A mně to také nabídli, že bych s nimi mohl jet autem, a já se pořád rozmýšlel. A představte si, že za mnou v květnu přišel člen StB a ptal se, jestli pojedu do Říma. Říkal jsem, že nevím. A on říkal: ‚A proč byste nejel?‘ A tam jsem začal větřit, že by něco mohl, tak říkám, že všichni jet nemohou, někteří tu také musí zůstat, aby byly bohoslužby. ‚Ale jeďte...‘ A když mě chtěl tak pořád navnadit, řekl jsem mu: ‚Nemám pas.‘ A on mně řekl: ‚To pro nás není problém.‘ Říkám: ‚Mám trvalé bydliště v jiném okrese.‘ – ‚To vůbec nevadí.‘ A vydělal papíry, žádosti o pas. Tak říkám, že nemám ani fotku. ‚Tu my máme.‘ A tak to byl pro mě impulz, proč do Říma nejezdit.“
„To nebylo jednoznačné. První bylo, když mi bylo deset a půl roku, tak jsem o tom začal poprvé přemýšlet. A potom jsem o tom zase nepřemýšlel a potom zase přemýšlel a pak jsem řekl ne a pak jsem řekl ano. A ono se to táhlo tak do dvaceti pěti let. A v pětadvaceti letech, jak se říká, jsem do toho kopnul a od té doby jsem toho nikdy nelitoval a nikdy bych to nezval nazpátek.“
„Pamatuji si to jako dnes. V lednu jsme se radovali, že to konečně praskne. Situace politická, pomalu to vypadalo, že to bude k lepšímu, protože sami jsme zažili psaní škaredých posudků na nás, když jsme vycházeli ze školy, vyhrožovali nám, že se nikde nedostaneme, a podobně. Byli jsme rádi, že se něco mění. Když v tom roce 1968 nastoupilo jaro, byla to taková naděje a ptal jsem se jednoho pána, který už byl tenkrát důchodce, jestli se to nemůže zvrátit. A on tenkrát řekl, že nemůže, když někdo vrazí mezi dveře nohu, tak už ty dveře nedovřeš. Bohužel zemřel v roce 1968 po příchodu vojsk, a tak už jsme o tom dál nemohli mluvit. Ale stalo se, že se ty dveře přirazily.“
Marian Rudolf Kosík se narodil 28. prosince roku 1951 v Šaraticích u Brna. Ke kněžství, kterému zasvětil svůj život, ho přivedlo prostředí, v němž vyrůstal. V roce 1978 nastoupil na Římskokatolickou teologickou fakultu v Litoměřicích, na kněze byl vysvěcen v červnu 1983. Kvůli možnosti účastnit se svatořečení Anežky České v roce 1989 v Římě ho kontaktovala Státní bezpečnost. V roce 1995 při návštěvě Jana Pavla II. v Olomouci zařídil takzvanou papežskou korunovaci gotické sochy. V roce 2000 se stal opatem v Nové Říši. V roce 2024 žil v Šaraticích.
