S invazí jsem nemohl souhlasit, z armády jsem odešel
Stáhnout obrázek
Zdeněk Kolařík přišel na svět 10. července 1943 ve Veselí nad Moravou jako jediné dítě manželů Anny roz. Randové a Emanuela Kolaříkových. Otec pracoval ve Veselí jako obuvnický mistr ve firmě Standard. Rodiče se brali za války, manželství se záhy rozpadlo kvůli otcově zálibě v pití. Matka se později podruhé vdala za Jaroslava Loveckého, který se roku 1947 vrátil z Argentiny. Se Zdeňkem neměli dobré vztahy, v podstatě jej od tří let vychovávali prarodiče z matčiny strany, s nimiž žili v jednom domě. Z druhého matčina manželství se narodilo dalších pět dětí. Dědeček Tomáš Randa vstoupil roku 1948 do KSČ. Zdeněk se roku 1961 vyučil zahradníkem. V osmnácti letech přijal nabídku vstupu do strany. Na vojnu, kterou prožil v letech 1962-1964 v Domažlicích, odcházel už jako kandidát členství v KSČ. Protože se nechtěl vracet k matce ani práci v zahradnictví, rozhodl se zůstat v armádě. Sloužil v Domažlicích a Hodoníně. Z armády odešel po invazi vojsk Varšavské smlouvy na naše území, na jaře 1969. Současně mu nebylo prodlouženo členství v KSČ. Pracoval pak u Československých drah, kde se vypracoval na pozici administrativního technika nákladní dopravy. Několik let žil v Praze, poté se vrátil na Moravu. V osmdesátých letech pomáhal tajně odesílat poštu z Arcibiskupského paláce v Praze, aby neprocházela kontrolou StB. Roku 2025 žil v Litovanech na Vysočině.
