Maria Karsten

* 1942

  • „Někdy ta hranice šla těsně na straně budovy. Nějaký člověk ze Saska byl pracovníkem na ministerstvu. Propašoval rodinu tam někam na záchod a přes tu zeď se pak propašovali na Západ. Každou tu díru ale pak zacpali.“

  • „V Berlíně jsou takové rychlé dráhy, které podléhají železnicím – S-bahn. Ta taky fungovala, ale tam už byly vždycky kontroly. Anebo na některých místech jela takovou šílenou rychlostí v takovém pásu ohraničeném ostnatým drátem, psy, strážními věžemi, tam projížděla dvě tři zastávky úplně šíleným tempem a nezastavovala. Protože se to prolínalo. Nikdo tomu před rozdělením nevěřil, říkali – vždyť to přece nejde, tady musí jezdit podzemka, S-bahn, ale dalo se to všechno zorganizovat.“

  • „Bylo to neskutečné. Všichni naráz tam vyrazili. Ulice byly plné střepů, jak všichni popíjeli, slavili. Všichni z východního Berlína mohli v ty první dny použít dopravní prostředky zadarmo. To by se ani nedalo kontrolovat. Byla to obrovská euforie...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Berlín, 17.06.2024

    (audio)
    délka: 44:33
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Berlín, 27.06.2024

    (video)
    délka: 01:05:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

„Platí to, pokud vím, okamžitě,“ řekl Schabowski a berlínská zeď padla

Maria Pospíšilíková Karsten
Maria Pospíšilíková Karsten
zdroj: archiv pamětníka

Maria Karsten se narodila 24. března 1942 v Olomouci Karle a Jaroslavu Pospíšilíkovým. Na konci války zažila nálety v Brně, po příchodu komunistů k moci likvidaci řeholních sester z nemocnice v Novém Městě na Moravě a jejich odsun do Bílé Vody. Po vystudování přírodovědecké fakulty v Brně se chvíli živila jako průvodkyně v cizí řeči, kde potkala svého budoucího muže, Horsta Karstena. Za toho se provdala v roce 1965 a rok po svatbě se za ním odstěhovala do NDR. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy – díky tomu, že si i se synem zachovali české občanství – směla dál navštěvovat Československo. Od roku 1970 pracovala na Humboldtově univerzitě ve výpočetním středisku, kde zůstala až do svého odchodu do důchodu (2004). Ve východním Berlíně zažila pád berlínské zdi. V době natáčení žila střídavě v Berlíně a Meklenbursku.