Josef Tejkl

* 1944

  • „Hned v padesátém roce, jak jsme měli pole, už byly dodávky. Vím, že byly brambory, říkalo se jim 'průmyslováky', ty byly jen na nějaký líh. A to se muselo vagonovat v Jablonném. Takže jsme museli dodat 20 metráků brambor na dodávku. Za metrák byly čtyři koruny. Musely se zavézt do Jablonného na nádraží. Tam stály z náměstí až po nádraží povozy a každý čekal, až se dostane k vagonu a tam to musel ručně vidlemi naházet z vozu do vagonu. A teď to vypadalo: krávy, jak byly rozpumpované, tak z nich teklo, takže to byl jeden kravinec až k nádraží. Někdo tam byl s koňmi, ale většinou s kravami.“

  • „Jablonné bylo v protektorátu, my jsme byli Sudety. Česká vesnice, tady byli asi čtyři Němci přihlášení, nebo tři. A otce přeřadili do Žichlínka do truhlárny. Do Jablonného to bylo přes hranice. Tady nejezdil autobus, jezdil až z Výprachtic do Lanškrouna. A tam [v Žichlínku] byl nějaký Němec ostrý. V zimě musel být otec o půl páté ve Výprachticích na autobus. Tenkrát byly velké zimy, závěje, hodně sněhu, a autobus nejel. No tak šli do Žichlínka pěšky, odtud to je patnáct kilometrů. Přišli tam v deset hodin unavení, a dostali od toho šéfa, Němce, rákoskou. Jeho nezajímalo, že to nejelo.“

  • „Já jsem potom, když zemřel otec, ten podzim nastoupil do školy do Výprachtic. Měli jsme na poli brambory. Sestra chodila do tírny Čenkovice, takže nebyla doma, a máti zůstala na to sama. Takže já jsem ze školy šel s Čenkováky do Čenkovic a tamtudy jsem šel na pole. Tam mi maminka vzala nějaké jídlo s sebou, přestrojil jsem se a kopali jsme brambory spolu. Měli jsme dvě krávy, ale ty mě neposlouchaly, tak je vodila maminka a já jsem vodil kopačku. Byl jsem malý. Kopačka byla tříkolová, měla vepředu dvě orebná kola a vzadu řídící kolečko s jedním řídítkem. A protože jsem byl malý, měl jsem to řídítko až nad hlavu. To to vypadalo, jak jsme to kopali…“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Bystřec, 21.04.2021

    (audio)
    délka: 01:09:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Zapřáhli jsme za krávy kočárek s postiženou sestrou a jeli na pole

Josef Tejkl, 1963
Josef Tejkl, 1963
zdroj: archiv pamětníka

Josef Tejkl se narodil 29. července 1944 v Bystřeci u Jablonného nad Orlicí. Jeho otec Vincenc Tejkl (1897 - 1955) prošel první světovou válkou a zemřel, když bylo jeho synovi 11 let, v roce 1955. Matka Anna, rozená Uhrová (1908 - 1972), pak hospodařila na rodinném hospodářství sama s dětmi. Protože je však ničily nesplnitelné dodávky, v roce 1956 vstoupili do jednotného zemědělského družstva (JZD). Josef Tejkl zažil dopady násilné kolektivizace zemědělství v 50. letech v Bystřeci včetně násilného vystěhování tří rodin. Měl ještě starší sestru Marii (1940 - 2016) a sestry dvojčata - Ludmilu a Annu, které zemřely v dětském věku. Hned po základní škole odešel Josef Tejkl pracovat do JZD a zůstal tam až do odchodu do důchodu v roce 2006. Celý život dělal řidiče z povolání a řízení motorových vozidel se věnoval i na vojně v letech 1962 - 1964. V roce 1971 si vzal za manželku Marii Grunwaldovou z Bystřece a měli spolu čtyři dcery. V červnu 1976 byl povolán na vojenské cvičení a několik dní strávil ve vojenském prostoru v Brdech. Pamětník udržoval kontakty s nevlastním strýcem manželky, vojenským kaplanem P. Hugo Vaníčkem, S. J. (1906 - 1995).