Až v emigraci jsem změnil svůj postoj k institucím
Stáhnout obrázek
Jan Škrabánek se narodil 26. srpna 1950 v Gottwaldově [dnešním Zlíně] jako čtvrté dítě učitele, který byl po konfliktu s komunistickým aparátem vyloučen ze strany a perzekvován. Vyrůstal na nábřeží Pionýrů (dnes Benešovo nábřeží) v prostředí silně poznamenaném politickou atmosférou padesátých a šedesátých let. Po základní škole nastoupil na vojenskou odbornou školu v Popradu a později v Novém Mestě nad Váhom, kde získal technické vzdělání, ale armádní prostředí vnímal kriticky. Po delší nemoci byl z vojenské služby propuštěn. Pracoval v různých dělnických zaměstnáních, ve filmových ateliérech na Kudlově v Gottwaldově jako osvětlovač a později zvukař. V srpnu 1974 byl spolu s přáteli zatčen po improvizovaném loutkovém vystoupení na Hostýně, které bylo vyhodnoceno jako protistátní. Byl odsouzen za pomoc k trestnému činu, jeho budoucí manželka Lenka dostala nepodmíněný trest, pamětník podmínku. Po propuštění z vazby čelil ztrátě zaměstnání a pracoval mimo obor, mimo jiné jako závozník u pekáren. V druhé polovině sedmdesátých let se zapojil do okruhu lidí kolem Charty 77, kterou roku 1979 podepsal. Rodina byla sledována Státní bezpečností a Jan Škrabánek byl vojáky symbolicky degradován z hodnosti v záloze. Postupně dospěli k rozhodnutí odejít do emigrace. Po vyřízení formálních náležitostí se s rodinou vystěhoval do Rakouska, kde pracoval jako řemeslník a začínal nový život. Po roce 1989, v důchodovém věku, se vrátil do České republiky. Ve svém vyprávění kladl důraz především na osobní svobodu a úctu k právu jako základním hodnotám svého života. V době natáčení v únoru 2025 žil Jan Škrabánek v Léskovci u Počátek.
