David Řasa

* 1974

  • "Tenkrát za mnou přišel [Zbyšek Jindra] právě s tímto, že by bylo dobré něco takového udělat. Společně jsme dali dohromady text. Tenkrát – a to jsem se o tom ještě nikdy nezmínil – nám s tím pomáhala i moje spolužačka z ekonomky Eliška Paštiková. Nevím, proč jsem se o tom nikdy nezmínil. Nevím, nedošlo mi to nebo všechno je to už tak dlouho. V té době jsem tomu nepřikládal žádnou váhu a přišlo mi to všechno takové samozřejmé. A ani mě nenapadlo, že se mě na to bude někdy někdo ptát a v lepším případě, že by to někoho zajímalo nebo v horším případě, kdyby mě začali komouši vyslýchat. Bylo dobré toho vědět co nejméně nebo si pamatovat. Tak jsme dali vlastně takhle dohromady text. Jelikož jsem chodil na ekonomku a tam jsme měli psaní na stroji a ta moje kamarádka a spolužačka Eliška, tak my jsme to psali. Tenkrát už nevím, kolik bylo kopií, ale hodně, jelikož jsme to psali přes kopíráky, a už nevím, kolik jsme tam nacpali kopíráků – čtyři nebo pět, takže kopií bylo dost. A tenkrát vím, že Oněgin, mám pocit, že Rusín a další kluci to vylepovali po celých Teplicích, v autobusech a tak."

  • "Když jsme dostali občanský průkaz, tak už nevím přesně, je to taky už nějaký pátek, tak mám pocit, že to bylo v roce 1989, rozhodně ještě za komunistů. Tak jsem si občanku trošku vylepšil. Tehdy československý státní znak měl českého lva. Místo na hrudi měl… mám pocit, že to byly Tatry a místo korunky měl komunistickou pěticípou hvězdu. Tak jsem do té hvězdy napsal U.S. Na stránce, už nevím, která to byla stránka, kde byl podpis náčelníka, tam byl nějaký komoušský pohlavár, tak mě nenapadlo nic lepšího, než tam tiskace napsat Vinnetou."

  • "Když jsem tam přišel, tak tam byli dva pánové. Postupně se mě ptali, jestli vím, proč tam jsem. Tak jsem říkal, že nevím, že jo. Pak se mě ptali na ty demonstrace, jestli jsem to někde viděl, a já říkám: ‚Jo jasně, viděl jsem to, nebo jsem to někde četl. Je to vylepené.‘ A pak se najednou ptali nebo mi řekli, že jsem to měl psát já. Řekli mi, že mají i zadrženého Zbyška Jindru, Oněgina. A ten prý tvrdí, že si ode mě vzal stroj a že to psal celé on a že já o ničem nevím. Tak jsem říkal: ‚Ne, to je nesmysl. Já jsem nikomu stroj nepůjčoval.‘ Takže jsem se rozhodl zatloukat, když mi tohle řekli. Samozřejmě jsem jim nevěřil, ani slovo. Myslel jsem si, že to na nás hrají a že to chtějí hodit na Zbyška nebo pak postupně na mě. Rozhodl jsem se tedy, že to budu zatloukat. Mezitím jeden estébák začal zkoušet ten stroj, dal si do toho papír a začal tam ťukat jak datel. A já mu říkám: ‚To je německý stroj, tam nejsou čárky a háčky.‘ Protože jsem to četl, a tak jsem jim tvrdil, že jsem to viděl a že na tomhle se to psát nemohlo. A jen mi řekli, ať jsem zticha a ať nejsem chytrej. Asi po, no asi jsem to trochu přehnal, asi po pěti minutách ten fízl: ‚Ale to je německý stroj!‘ Já jsem se smál a smích mě hned teda přešel, protože druhý fízl mi jednu plácnul, až jsem spadnul ze židle."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ústí nad Labem, 09.08.2025

    (audio)
    délka: 01:14:30
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Ústecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nikdy by mě nenapadlo, že ekologické demonstrace budou předehrou k sametové revoluci

David Řasa (Krčmář) jako patnáctiletý chlapec, 1989
David Řasa (Krčmář) jako patnáctiletý chlapec, 1989
zdroj: Archiv pamětníka

David Řasa se narodil 18. března 1974 v Teplicích rodičům Ursule a Františkovi Krčmářovým. Vyrůstal v teplické čtvrti Šanov, kde se seznámil i díky svým starším sourozencům s komunitou mladých lidí, které spojoval negativní postoj vůči komunistickému režimu a punková hudba. Katastrofální stav ovzduší v severočeských Teplicích ho přinutil společně s kamarádem Zbyškem Jindrou zorganizovat protestní akce, které se později staly známými jako ekologické demonstrace. Podílel se na tvorbě informačních letáků, díky kterým svolali obyvatele Teplic k demonstracím v centru města. Po odhalení oba organizátory zatkla Státní bezpečnost a podrobili je výslechu, během kterého byl David Řasa i fyzicky napaden. Po propuštění se účastnil následně všech ekologických demonstrací včetně veřejného dialogu s vedoucími funkcionáři teplické komunistické strany na místním zimním stadionu. Za svou činnost v listopadu 1989 měl být mimo jiné vyloučen ze střední školy a následně potrestán, ale jelikož došlo k pádu komunistického režimu, nic z toho se nestalo. Dostudoval střední ekonomickou školu a zůstal v Teplicích. Po založení rodiny se odstěhoval do Rozvadova, kde pracoval například u bezpečnostní služby nebo jako provozní kasina. Roku 2022 získal osvědčení účastníka odboje a odporu proti kominusmu a stal se jeho nejmladším držitelem. V době natáčení (2025) žil opět v Teplicích a pracoval v Německu.