Josef Novotný

* 1941

  • „Nám tam podpálili seník – na Zlaté skále. Bylo 35 stupňů, okolo byly vyschlé lesy a pískovcové skály a můžu vám říct, že jsem byl hrdý na mé kluky. To by takhle nedokázal ani dospělý. Okamžitě udělali zástup, ‚štrúdl‘, a podávali kbelíky s vodou. Uhasili jsme to a kluci byli šťastní, že je hasiči a policajti pozvali k nim a poděkovali nám. No a pak nám chytl celý tábor a zas jsme to dali dohromady.“

  • „Šli jsme se podívat k rozhlasu, co se vůbec děje. A tak jsme byli u toho, ležely tam první oběti. Dva mrtví kluci, kteří byli napůl přikrytí, ve výklenku u rozhlasu. Stálo tam asi sedm ruských aut. Chtěli jsme jít zpátky do auta, jenže zrovna přijížděl tank. Na kraji přejel a rozdrtil autobus. A vpředu na tanku seděl střelec, vidím to jako dnes, byl to nějaký Turkmen. Pak nevím, co mě to napadlo, no skaut, tak jsem říkal: ‚Franto, ten tank na tu vlajku nevjede.‘ Tak jsem po ní skočil k chodníku, koupil jsem to do ruky ze samopalu. Vlajku jsem si dal do podpaží a utíkali jsme se schovat.“

  • „Na to si vzpomínám. To jsme se s kluky chodili koupat na rybník do Bělče a v té době byla měnová reforma. Tehdy také ze Západu létaly balóny, které byly načasované a praskly. Sypaly se z toho ty hnědé papírové koruny a na nich byly nápisy. Ty peníze mám dodnes. Jedna koruna byla tištěna v roce 1944 v Rusku a bylo na ní napsáno, aby se dělníci a lidi u nás vzpamatovali a nenechali se vydírat vládou. Druhá koruna měla nápis: ‚Hladová koruna – dar Sovětského svazu‘.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Suchdol nad Odrou, 03.12.2024

    (audio)
    délka: 41:40
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Ostrava, 20.08.2025

    (audio)
    délka: 02:30:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Stál jsem proti tanku a v ruce držel zakrvácenou vlajku

Josef Novotný v roce 2025
Josef Novotný v roce 2025
zdroj: Post Bellum

Josef Novotný se narodil 3. října 1941 v Pardubicích. Jeho rodiči byli obuvník Josef Novotný st. a matka Eliška, za svobodna Ditrichová. Po rozvodu rodičů v roce 1946 se s matkou přestěhoval do Hradce Králové. Kvůli otcově živnosti nesměl jít na čtyřletou školu, a tak absolvoval dvouletý ekonomický obor bez maturity. Osudový okamžik jeho života nastal 21. srpna 1968 v Praze, kde se u budovy rozhlasu postavil s československou vlajkou sovětskému tanku. Byl postřelen do pravé ruky a zraněn tlakovou vlnou z explodujícího vozidla. Tento moment zachytil německý fotograf Volker Krämer (později pracoval pro týdeník Stern). V roce 1969 byl Josef Novotný propuštěn ze zaměstnání v Dřevotvaru a vyšetřován Státní bezpečností (StB). Intenzivně se věnoval činnosti v Junáku. V době pražského jara vedl oddíl Zubrů pod přezdívkou Akela a po zákazu v roce 1970 se vrátil k trampingu. Většinu života pracoval jako řidič z povolání – najel čtyři a půl milionu kilometrů bez nehody. Během sametové revoluce se účastnil demonstrací v Hradci Králové. V roce 2010 se odstěhoval do Kunína, aby byl nablízku svému bratrovi v Příboře. V Kuníně žil i v době natáčení v roce 2025.