5. květen má stále v paměti
Stáhnout obrázek
František Močuba, narozen 19. června 1931 v Praze, vyrůstal se svými rodiči a starší sestrou v malém sociálním bytě vybudovaném na novém pankráckém sídlišti Zelená liška. Oba jeho rodiče pocházeli z chudých poměrů. Otec se však z dělníka v uhelných skladech vypracoval na obchodního zástupce a později si založil vlastní živnost na rozvoz a prodej uhlí. František Močuba mu jako mladý chlapec o prázdninách v práci pomáhal. V tehdejší Praze bez aut prožil krásné dětství. Když mu bylo deset let, vypukla 2. světová válka. Zažil nálety spojenců na Prahu a byl svědkem krvavých bojů během Pražského povstání na Pankráci, kde obránci Prahy včetně jeho otce bojovali na barikádách. Krátce po válce vstoupil František Močuba do Junáka a později i do Sokola. V září 1945 nastoupil do posledního ročníku měšťanské školy, ale v říjnu 1945 otec nečekaně rozhodl, že se celá rodina přestěhuje do Petrovic na zemědělskou usedlost po odsunutých Němcích. Poslední ročník měšťanky pak František Močuba dokončil na škole v Jablonném v Podještědí a od září 1946 začal studovat na Obchodní akademii v Liberci. Během studia se aktivně věnoval fotbalu, lehké atletice, vstoupil do Sokola a v roce 1948 cvičil v Praze i na XI. Všesokolském sletu. V různých atletických disciplínách se umísťoval na předních místech jak v jednotlivcích, tak i v soutěžích družstev. Ve škole a později v zaměstnání zastával funkci sportovního referenta a organizoval různé sportovní soutěže. V roce 1952 nastoupil základní vojenskou službu, kde však strávil jen čtyři měsíce. Ze zdravotních důvodů byl propuštěn do civilu. Vrátil se do práce do Pozemních staveb, kde pracoval ve finančním oddělení až do doby, kdy podnik po sametové revoluci v roce 1990 zanikl. Jeho první manželce, která vážně onemocněla, lékaři vlivem událostí v srpnu 1968 zrušili plánovanou operaci ve vinohradské nemocnici. Operace, která byla odložena na listopad, jí už nepomohla. František Močuba zůstal sám s devítiletým synem. Později se znovu oženil a narodila se mu dcera. Během období socialismu zastával funkci v odborech jako jednatel závodního výboru ROH, do komunistické strany nikdy nevstoupil. Do důchodu odešel v roce 1998. V době natáčení, roku 2022, žil v Liberci.
