Václav Mazalovský

* 1952

Video Player is loading.
Current Time 0:00
/
Duration 0:00
Loaded: 0%
Progress: 0%
Stream Type LIVE
Remaining Time -0:00
 
1x
  • „To byl komunismus, socialismus. Tady nebylo co dělat, nebylo kam jít. Tady byly hospody. Když jste se chtěli o něco zajímat, o hudbu, a stýkat se se stejně smýšlejícími, tak jste se museli stýkat po bytech. Měli jsme byt vedle Vinohradského divadla. Tam měl krásný kvartýr Ivan Čeleda. Tam jsme se scházeli, tam jsme poslouchali, tam jsme se zajímali, studovali filozofii. Filozofii řeckou, německou... Zajímali jsme se. Tam taky přišel člověk s Prabhupádou – s knížkou o životopisu Prabhupády.“ – „A tam jste k tomu přišel poprvé?“ – „Tam jsem k tomu přišel poprvé, ale... hned na to jsem si vyslechl, že to je nějaký člověk, který si jezdí v Rolls-Roycech, má zlaté kliky u bytu, u koupelny, u záchoda... A říkal jsem si, že to číst nebudu.“

  • „Oni potom, tihle mladí kluci, co byli ostříhaní, šli husím pochodem od Dětského domu přes Václavák k Muzeu. A brácha samozřejmě šel první, to on to vedl. A tam to stočili dolů zase na Můstek a šli před Staromák až na Letenskou pláň, kde je policajti zase přepadli. A on, představte si, že za tohle, za to, že řídil tenhle průvod, dostal čtyři měsíce nepodmíněně. Šestnáctiletý kluk. A byl tam mezi nimi nějaký Matrai, kterému bylo už osmnáct, a ten dostal dva roky nepodmíněně – za to, že byl v tomhle průvodu. Chápete to? Úplně ty lidi zničili. Mladí kluci najednou [měli jít] do kriminálu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Lužce, 29.04.2025

    (audio)
    délka: 01:46:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Abych se vyhnul vojně, simuloval jsem pokusy o sebevraždu

Václav Mazalovský, 2025
Václav Mazalovský, 2025
zdroj: Post Bellum

Václav Mazalovský se narodil 19. února 1952 v Batelově u Jihlavy. Jeho matka pocházela z Vysočiny, otec byl rodák z Prahy, povoláním číšník, který pracoval mj. v restauracích U Pinkasů a U Jelínků. Do roku 1962 žil Václav s matkou a třemi sourozenci v Batelově, zatímco otec zůstával kvůli práci v Praze. V roce 1962 se rodina sestěhovala do Prahy, ale po třech letech se rodiče rozvedli a děti zůstaly s matkou. Vyučil se klempířem, ale nikdy se řemeslem neživil. V 70. a 80. letech myl okna a výlohy, nejprve v podniku Úklid Praha, později v Textilu a oděvech Praha, což mu údajně zajišťovalo nadprůměrný výdělek a hodně volného času. Pohyboval se v prostředí tzv. „mániček“, stejně jako jeho starší bratr Miroslav, který byl v roce 1966 odsouzen kvůli účasti na demonstraci „mániček“ ke čtyřem měsícům odnětí svobody. Václav Mazalovský se v 70. letech několikrát vyhnul povinné vojenské službě předstíráním sebevražedných pokusů, než dostal „modrou knížku“. Za normalizace se pohyboval v prostředí pražského undergroundu, věnoval se hudbě, experimentoval s psychedeliky a hledal duchovní smysl. Seznamoval se s učením a filozofií hnutí Hare Krišna, které tehdy působilo ilegálně. Po roce 1989 se zapojil do formující se české komunity Hare Krišna. V roce 1993 začal navštěvovat nové centrum hnutí v Modřanech a později žil a pracoval v komunitě ve Zličíně a v Lužcích. V roce 2025 žil v duchovní komunitě Hare Krišna v Lužcích s manželkou a dcerou.