"To pro nás přijeli rychle. My jsme nevěděli, která bije. Babička s dědou brečeli. Teta. Já říkám: 'Co se děje?' A taky to tam jezdilo. Ale pro nás přijeli rychle. A odvezli nás z té Kyselky, z těch prázdnin nás rychle odvezli domů. Tak to byl takový zážitek. My jako děti jsme vůbec nevěděli, co se děje v tom roce 1968. To mně bylo dvanáct let. To bylo vůbec... Až pak to začal člověk vnímat, že je něco jinak."
"Prvního máje, to jsme museli všichni povinně. Chodili jsme na Letnou. My jsme teda utekli, šli jsme do zoologické zahrady. Ale jako dítě si pamatuju, že jsme tady vyráželi, to byla májka, takové pentle. My jsme se drželi těch pentlí a šli jsme průvodem do Čakovic. Tam se spojily ty vesnice. A velký 1. máj byl v Čakovicích. Na tom náměstí Berana. Teď je to parkoviště nebo park, tak tam. A náměstí Berana se jmenuje podle mého strejdy, který zahynul ve válce. Nikdy se nevrátil, nikdo o něm nevěděl. A proto je to náměstí Berana."
"A ten pomník, ta deska, ta byla tady ve školce mezi okny, když to byla škola. A tam se stála – to vím taky – tam se vždycky stála čestná stráž. Kluk a holka, pionýři. A po hodinách jsme se střídali. To vždycky bylo toho 9. května. To byl velký svátek. A první, já nevím, jestli se ještě chodí s lampiony... Nevím, pak se to nějak obnovovalo, ty lampionové průvody. Nevím, jestli ještě teď, ale hodně, každý rok byl lampionový průvod. Od hřiště do parku. Některé děti z toho měly pak nákupní tašku, když šly. Někomu to shořelo."
Magdalena Kuclerová se narodila 1. října 1954 v Praze. Téměř celý svůj život prožila v pražských Třeboradicích. V 50. letech minulého století komunistický režim zavřel obchod, který patřil jejím prarodičům. Otec pamětnice byl komunistickou stranou považován za politicky nespolehlivého občana, a tak byl donucen odejít k pomocným technickým praporům (PTP). Pracovně byl nasazen při stavbě letiště, poté byl přeřazen do Jáchymova, kde pracoval v uranových dolech. Jeho manželka přitom byla přesvědčenou komunistkou, proto se doma o politice příliš nemluvilo. Magdalena Kuclerová se vyučila prodavačkou a později přidala ještě obor kuchař-číšník. Celý život pracuje v třeboradické mateřské škole. V roce 2025 žila v Třeboradicích.
