Adolf Köpf

* 1938

  • „Pak jsme byli vysídleni. Byl jsem s otcem na poli a viděli jsme, jak se uprchlíci z vnitrozemí už stěhují do Rakouska. My jsme tehdy byli ještě doma. Pak jsme se také odstěhovali. Protože jsme bydleli přímo za hranicemi, tak otec často jezdil do Hadresu v Rakousku s kravami a odvezl třeba stroj na řepu nebo určité věci do Rakouska. To už jsme měli v Hadresu přízbuzné a známé. Rakušané obdělávali pole u našich hranic. Obilí a tak dále, a když bylo horko, jezdili k nám do Ječmeniště pro vodu na pití.“

  • „Po našem vyhnání v květnu nebo červnu měli zemědělci pole obdělaná. Češi pole sklidili. Nechci jim nadávat, ale čeští zemědělci... Až do Znojma bylo všechno německé, ale od Znojma do vnitrozemí bylo Čechů čím dál víc. První Čechoslováci, kteří se usadili v pohraničí, nebyli nejlepší zemědělci, nejlepší zemědělci zůstali doma a nešli do pohraničí. Pole byla obdělaná Němci a úrodu sklidili Češi. S příchodem Čechů byla úroda rok od roku horší. Ti, kteří byli přesídleni, nebyli žádní pořádní zemědělci.“

  • „Jednou jsem se svým švagrem jel podél Rakousko-české hranice. Jeli jsme na kole a navštívili jsme několik vesnic. Pak jsem švagrovi řekl: ‚Podívej, támhle je mateřská škola.‘ Jedna Češka nás slyšela mluvit německy a začala nám nadávat. Ale jinak jsme žádný kontakt neměli a také jsme se nechtěli žádné potíže. Určitě ještě dnes existuje nepřátelství vůči Rakousku nebo Němcům a naopak.“

  • „Bylo pozdě večer, celá obloha nad Znojmem byla osvětlená, jedno letadlo za druhým. Otec mě a sestru vzal a utíkali jsme za školu. Za školou měl otec vinohrad, kde měl vykopanou jámu, úkryt. Když letěla letadla, utíkali jsme s dekami do této díry. Schovávali jsme se, protože jsme se báli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Znojmo, 19.06.2025

    (audio)
    délka: 01:08:25
    nahrávka pořízena v rámci projektu Živá paměť pohraničí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Stál jsem na kopci a díval jsem se domů

Adolf Köpf v roce 1960
Adolf Köpf v roce 1960
zdroj: Archiv pamětníka

Adolf Köpf se narodil 16. prosince 1938 v Ječmeništi u Znojma do rodiny sudetských Němců. Otec Franz kvůli zrakovému postižení nenarukoval, rodina hospodařila na česko-rakouském pomezí. Na konci války zažil letecké nálety i příchod sovětských vojáků. V červnu 1945 byl s rodiči odsunut do rakouského Hadresu, kam už otec předtím převedl část majetku. Do uzavření hranic v roce 1948 se ještě několikrát vrátili pro další vybavení. Ječmeniště bylo roku 1952 zničeno. V Rakousku žili v chudobě, několikrát se stěhovali, rodiče pracovali jako nádeníci. Adolf pásl krávy a později působil jako příslušník celní stráže na rakouské straně hranice. Přestože se zpočátku cítil v Rakousku jako „cizorodý element“, časem se začlenil. Po roce 1989 začal znovu navštěvovat rodné pohraničí. V roce 2025 žil ve Watzelsdorfu.