Mě samotného komunisté nešikanovali, ale myslel jsem na tátu, který kvůli nim zemřel předčasně

Stáhnout obrázek
Ludvík Kolský se narodil 24. února 1947 v Příbrami jako nejmladší ze tří dětí. Maminka měla v Pražské ulici obchod s dámskými klobouky, tatínek pracoval jako bankovní úředník. V 50. letech otec odmítl spolupráci se Státní bezpečností a svěřil se s tím kolegům v práci. Někdo jej udal a víc než tři roky strávil v uranových lágrech na Jáchymovsku. Zemřel předčasně počátkem 60. let. Ludvík Kolský vystudoval v Příbrami střední průmyslovou školu, obor úprava užitkových nerostů, pak pracoval na Rudných i Uranových dolech Příbram, nejprve jako dozimetrista, později jako hlavní geofyzik. Navštěvoval příbramský Sokol, který nadále fungoval pod hlavičkou tělovýchovné jednoty, jeho synové chodili do ilegálního skautského oddílu Brdská smečka, který byl vedený jako turistický oddíl. V letech 1966–1968 absolvoval základní vojenskou službu v Prostějově u výsadkářů. Půl roku zde studoval na zdravotnické škole a zbytek služby absolvoval jako zdravotník. Zde také v srpnu 1968 prožil okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy sovětští vojáci obsadili kasárna a vojákům zabavili zbraně. Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 se spolu s kamarády účastnil v Praze jeho pohřbu, kdy šli v čele průvodu s československou vlajkou. Když se začal na podzim roku 1989 hroutit komunistický režim, účastnil se protestů a setkání v příbramském kulturním domě. Po ukončení těžby uranu v Příbrami v roce 1991 přešel do podniku SÚJCHBO (Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany) v Kamenné u Příbrami, kde pracoval až do důchodu jako měřič radonu. V roce 1992 se podílel na založení hornického spolku Prokop. Dnes dělá průvodce na dole Anna v příbramském Hornickém muzeu. V roce 2025 žil v Příbrami.