Kazila jsem spolužačku tím, že jsem ji vzala do kina na americký film
Stáhnout obrázek
MUDr. Helena Jarošová, roz. Košatková, přišla na svět 16. července 1937 v Košicích. Oba rodiče pocházeli ze selských rodů v jižních Čechách. Otec František Košatka byl právník a berní úředník, matka Blažena Košatková, rozená Prokopová, vychodila rodinnou školu. Košatkovi žili nejprve na Slovensku, kde otec budoval berní úřady. Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 se z bezpečnostních důvodů vrátili do protektorátu a usadili se v Táboře. Za války se jim narodil syn Jiří. Osvobození prožila Helena Jarošová u příbuzných na statku ve Vlastci. Po únoru 1948 postihly rodinu z matčiny i otcovy strany komunistické represe. Strýc Josef Mára byl obviněn ze sabotáže a uvězněn, teta Marie dostala půl roku za výrok proti komunistům a i s dětmi je vysídlili do pohraničí v rámci akce „Kulak“. Rodina přišla i o rodový statek v Krašlovicích z matčiny strany. Otce vyhodili z místa vedoucího berního úřadu a pracoval jako dělník, později ho povolali zpět do úřadu v nově vzniklém okrese Soběslav. Helena Jarošová nesměla studovat, ani se vyučit a měla nastoupit jako dělnice na stavbu. Jako důvod se uvádělo, že kazí dceru dělníků. Díky lékařské zprávě a odvolání nakonec vystudovala gymnázium a lékařskou fakultu v Plzni. Působila v Písku, v Milevsku a jako ambulantní lékařka v okolních vesnicích. Později pracovala také v protialkoholní poradně. V 60. letech ji StB vyšetřovala a tlačila ke spolupráci. V roce 1963 se provdala za Miroslava Jaroše, farmaceuta, a narodil se jim syn. Kvůli nedostatku bytů žila mladá rodina rozděleně, syn zpočátku u prarodičů v Táboře, novomanželé v prostorách nemocnice. V roce 1968 vstoupila do Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Během normalizace jí nebyla z politických důvodů umožněna druhá atestace. V listopadu 1989 jezdila do Prahy demonstrovat. Jako věřící se hlásila k Církvi československé husitské. Po roce 1989 působila jako lékařka v Písku. Do penze odešla v roce 2007. V roce 2025 žila v Písku.
