Jitka Havránková

* 1935

  • „Otec celou válku prodával místním v Pečkách, ale také lidem z okolí, mouku za pětikorunu. Což byla tenkrát úřední cena. To si nepřejte vidět, jak to tady vypadalo vždycky kolem Vánoc, svátků, poutí… To tady byl pan skladník celý nešťastný. Prosil ženský, aby měly rozum a chodily sem jenom po jedné. Tady bylo deset dvanáct lidí, přestože se snažil, aby to nikdo neviděl. Naštěstí se to za války neprovalilo.“

  • „My jsme nedostaly korunu kapesného. S penězi jsme neměly nic mít. Ovšem za vysvědčení jsme vždy dostávaly stovku. Měly jsme od spořitelny takové kovové taštičky a otec nás s těmi taštičkami vždy ostentativně vedl přes celé Pečky na náměstí do záložny. On si táta totiž neuvědomoval, jak tím ty komunistické Pečky dráždí. Ne všechny lidi. To ne. Ale byla tady zřejmě dost velká komunistická základna, která se pak v tom pětačtyřicátém okamžitě zmobilizovala.“

  • „Našli se mezi lidmi takoví, kteří vám dávali najevo sympatie a chtěli vám pomáhat?“ – „To bylo horší. Spousta lidí to honem, honem podepsala, aby měla pokoj. Těch, kteří se nad tím pozastavovali, těch nebylo mnoho. A už vůbec neměl nikdo odvahu se za nás rovnou postavit. Podepsali to, ale dělat jsme si s tím měli, co chceme. Obhájit jsme se museli sami. Také to možná bylo tím, že jsme byly ještě malé. Možná nám to nechtěli do detailu vysvětlovat. To nevím. Ale my jsme na to vůbec nebyly připravené. Doté doby jsme měly doma idylku. Když jsme poslouchaly, když jsme se snažily chovat, jak si rodiče představovali, tak jsme měly ráj.“ – „Proč vás rodiče pro ty podpisy posílali? Proč táta nebo maminka neobcházeli ty lidi sami?“ – „Nesměli z baráku! Měli domácí vězení! Nesměli si ani pozvat advokáta.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Pečky, 29.11.2025

    (audio)
    délka: 02:25:33
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Pečky, 29.11.2025

    (audio)
    délka: 01:55:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 3

    Pečky, 30.11.2025

    (audio)
    délka: 02:33:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 4

    Pečky, 13.12.2025

    (audio)
    délka: 01:06:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Prosila sousedy, ať neztrácí paměť. Někde pak na ni pustili psy

Jitka Havránková, polovina 50. let
Jitka Havránková, polovina 50. let
zdroj: archiv Jitky Havránkové

Jitka Havránková se narodila 21. července 1935 v Pečkách na Kolínsku do rodiny Františka a Marie Havránkových. V roce 1919 koupil otec automatické válcové mlýny, které tehdy patřily k nejmodernějším v Československu. Rané dětství prožila v idylickém prostředí mlýna se zahradou a ovocným sadem. Za války pomáhal mlynář lidem tím, že tajně prodával mouku, byť za to hrozilo vězení i smrt. Přesto byl v květnu 1945 osočen z kolaborace a mlýn byl několik měsíců v národní správě. Havránkovi sice získali majetek zpět, ovšem v roce 1948 komunisté mlýn definitivně znárodnili. Jitka Havránková zprvu nesměla studovat, nakonec absolvovala chemickou průmyslovku. Počátkem šedesátých let však přišla o místo ve výzkumném ústavu a přechodně vykonávala podřadnou práci. V devadesátých letech získala rodina majetek zpět. V roce 2025 žila Jitka Havránková v rodném domě v areálu bývalého mlýna v Pečkách.