Leyla Yunus

* 1955

  • "Jak jsem vám řekla, oslovila jsem Patricka Hickeyho, který byl předsedou Rady pořadatelů prvních Evropských her v Evropě. Zeptala jsem se ho: 'Kde je budete pořádat? V Ázerbájdžánu? Je to v rozporu s pravidly a zákony olympijských her.' Když jsme to pak vyšetřovali, ukázalo se, že Patrick Hickey byl úplatný. Evropané se dají koupit jedna dvě. V roce 2017 proběhlo vyšetřování 'kaviárové diplomacie', které odhalilo, jak zkorumpovaní jsou evropští političtí představitelé a jak si je Ilham Alijev kupoval. Bylo to v roce 2017 a já jsem byla jedním ze svědků, komisi sestavili v Radě Evropy."

  • "Tady na Foru 2000 jsem se snažila vysvětlit, a pořád a všude se to snažím vysvětlit (Evropané to nechápou), že tady vidíte, jak to dopadne, když nebudete reagovat na události. Máte tu příklad Ruska a Ukrajiny. Zabrali Krym – řekl někdo Putinovi, že je to špatně? Doněck, Luhansk – řekl někdo něco? Ne. Putin tedy rozpoutal válku na Ukrajině. Zaberou nějaké město, zavřou nějaké vězně, politické vězně – reaguje někdo? Ne, nikdo na nic nereaguje. Diktatura v Ázerbájdžánu v důsledku také sílí. Ilham Alijev není jen diktátor, ale stal se i násilníkem. Dříve jen zavírali do vězení. Nyní mučí tak brutálně, že v roce 2017 zemřelo na následky mučení několik desítek lidí. Teď už mučí a zabíjejí, pořád dál mučí a zabíjejí. A dávají lidem obrovské tresty. Tohle dělá Ilham Alijev."

  • "Gorbačov? Samozřejmě se objevila v tom okamžiku velká nenávist, když dovolil, aby se události z 20. ledna staly. Víte, kolik tam bylo krve? Byla jsem doma a stříleli tak, že naše okna v patře byla prostřílená kulkami, schovala jsem dceru a matku pod pohovku. Můj manžel si odskočil na ulici a pak přiběhl domů. Protože nám volalo mnoho zahraničních zpravodajů, museli jsme podávat informace, tak můj manžel vyběhl ven, aby sháněl informace. Dobře si pamatuji, že několik dní po těchto událostech k nám náhle přišel jeden muž a představil se jako major KGB. Říkám, ať jde dál, jestli si chce promluvit. Najednou zazvoní zvonek a dovnitř vejde osm lidí – novináři z Anglie a Německa. On všechno pochopil a odešel."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 03.09.2022

    (audio)
    délka: 01:46:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť a svědomí národů
  • 2

    Praha, 03.09.2022

    (audio)
    délka: 01:46:47
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť a svědomí národů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Chci spravedlnost, tak musím bojovat

Leyla jako kandidátka za Sociálně demokratickou stranu Ázerbájdžánu, září 1990
Leyla jako kandidátka za Sociálně demokratickou stranu Ázerbájdžánu, září 1990
zdroj: Pamětnice

Leyla Islam gizi Yunus se narodila 21. prosince 1955 v Baku, tehdejší Ázerbájdžánské SSR. Její dědeček Teymur Useynov byl ředitelem filmového studia Azerbaijanfilm. V roce 1978 absolvovala katedru historie na Státní univerzitě v Baku. V témže roce se provdala za Arifa Yunuse. Absolvovala postgraduální studium v Moskvě, kde se zapojila do podzemního hnutí Národnostní menšiny proti bolševickému režimu. V roce 1988 byla jednou ze zakladatelek Lidové fronty Ázerbájdžánu, kterou spolu s manželem opustila, když do ní pronikli stoupenci všemocného prezidenta Alijeva. V zahraničním tisku se věnovala událostem arménských a ázerbájdžánských pogromů a událostem tzv. černého ledna, tedy vpádu sovětských vojsk do Ázerbájdžánu 20. ledna 1990. Vytvořila arménsko-ázerbájdžánské internetové stránky, na kterých se vedou diskuze mezi Armény a Ázerbájdžánci o řešení národnostních otázek. V roce 1994 založila Institut pro mír a demokracii, angažovala se v oblasti lidských práv, vytvořila kompletní seznamy politických vězňů a bojovala za jejich propuštění. V roce 2014 sepsala výzvu Radě Evropy proti konání Evropských her v Ázerbájdžánu z lidskoprávních důvodů. V srpnu 2014 byla zatčena a obviněna ze špionáže pro Arménii. Byla odsouzena k osmi a půl letům odnětí svobody za údajné „hospodářské trestné činy“. V roce 2015 ji mohl navštívit Červený kříž a nezávislý lékař z Německa Christian Witt. V prosinci 2015 byl pod celosvětovým tlakem a ze zdravotních důvodů její rozsudek změněn na podmíněný trest. V roce 2016 spolu se svým manželem získala politický azyl v Nizozemsku, kde již žila jejich dcera Dinara. V Nizozemsku Leyla a její Institut pro mír a demokracii pokračuje v činnosti. Podává zprávy Radě Evropy, vystupuje na demokratických fórech, kde odhaluje evropské poslance zkorumpované totalitním režimem prezidenta Ilhama Alijeva, a zároveň bojuje za propuštění politických vězňů v Ázerbájdžánu. V Praze pobývala na přelomu srpna a září 2022 na pozvání Nadace Forum 2000, které vděčíme za zprostředkování rozhovoru.