„Byli jsme u Marie Kotáskové, měla pět malých dětí, nejstaršímu bylo sedm roků a nejmladší půl roku. Čtyři měla u sebe v posteli, nejmenší bylo v kolébce. Když jsme přišli do místnosti, velitel Fiala říká: ‚Leží tu jak prasnice s prasaty.‘ Bylo to velmi urážlivé, něco otřesného v takové situaci!“
„Výslech prováděl esesman z Bílé, takový mladý chlapec, neměl více jak třicet roků. Bil mamku, mě jen po tváři zlískal. Měla jsem šátek, tak ho utahoval, až na špičky jsem se postavila, já myslela, že mě udusí.“
„Když jsem byla mladá, nosívala jsem copy, měla jsem je až do pasu. Vedoucí dozorkyně mi nařídila, že se musím ostříhat. Jenže já na to, že když umíral můj tatínek, tak mi říkal, ať si je nenechám ostříhat, ať tak chodím pořád. Pochopila to, tak jsem přišla zpátky domů s copy.“
Celé nahrávky sú k dispozícii iba pre prihlásených užívateľov.
AI asistent Memory of Nations Prebáda tisíce príbehov pamätníkov
Objavte nový spôsob, ako používať Archív Memory of Nations. Pýtajte sa na témy, udalosti, miesta alebo skúsenosti, ktoré vás zaujímajú. AI asistent prehľadáva prepisy rozhovorov s viac ako 30 000 hodín nahrávok rozhovorov a vyhľadáva relevantné spomienky naprieč archívom. Nemusíte poznať meno pamätníka ani vedieť, kde hľadať. Stačí položiť otázku vlastnými slovami.
Jiný národ za nás umíral a my za svou vlast položit život nemůžeme?
Venuše Štefková
zdroj: Emil Vávrovský: Partyzánská Morávka ústy Moravčanů
zdroj: Emil Vávrovský: Partyzánská Morávka ústy Moravčanů
Stiahnuť obrázok
Venuše Štefková, rozená Madejová, se narodila 29. července 1927 v Doubravě na Těšínsku. V lednu 1939 kvůli polskému záboru musela i s rodinou odejít. Přesunuli se na Morávku v Beskydech. Od podzimu roku 1944 pomáhala rodina partyzánům. V prosinci byla odbojová činnost vyzrazena a Němci začali hromadně zatýkat. 14. prosince 1944 proběhl v místním obecním hostinci stanný soud. Bylo uděleno čtyřiadvacet trestů smrti. Venuše Štefková byla jako nezletilá odsouzena k odnětí svobody v káznici pro mladistvé, její matka ke čtyřem rokům káznice. Pamětnice byla vězněna v Ostravě, Brně-Cejlu a ve Vídni. Na konci dubna 1945 bylo vězení osvobozeno, domů se ale dostala až v červnu. Pracovala v morávecké školce a později ve školní družině. Zemřela 4. srpna roku 2019.
