The final harvest home festivity on Zedníček's farm before its confiscation in 1950

Poslední dožínková slavnost na Zedníčkově statku před konfiskací v roce 1950

Witness's paternal grandfather Viktorin František Zedníček, born in 1861 in Vysoké Mýto, the founder of the farm; photographed in 1916

Dědeček pamětníka z otcovy strany, Viktorin František Zedníček, narozen roku 1861 ve Vysokém Mýtě, zakladatel statku. Fotografie z roku 1916

Jiří Zedníček with his first "weapon", 1940s

Jiří Zedníček se svou první "zbraní". Fotografie ze čtyřicátých let

The Zedníček brothers when their father was in prison. The eldest Stanislav (born 1934), the middle Jiří (born 1939) and the youngest Jan (born 1946)

Bratři Zedníčkovi v době, kdy byl otec ve vězení. Nejstarší Stanislav (narozen 1934), prostřední Jiří (narozen 1939) a nejmaldší Jan (narozen 1946)

Mother Emilie's funeral in St Lawrence's Church in Vysoké Mýto, February 1951. The sons are at the centre, with Jiří Zedníček standing closest to the photographer

Pohřeb maminky Emilie v únoru 1951 v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě. V centru fotografie synové, nejblíže fotografovi stojí pamětník Jiří Zedníček

The funeral procession from St. Lawrence's Church past the Evangelical Church to the cemetery. The photo shows how long it was. When the coffin passed through the cemetery gate, the final attendees were still lining up by the church, making the procession about one kilometre long. Local grammar school teacher Karel Fink noted: "Her funeral was a magnificent manifestation of the respect and love that the broadest strata of Vysoké Mýto people felt towards the deceased."

Pohřební průvod vedoucí od kostela svatého Vavřince, kolem evangelického kostela směrem na hřbitov. Z fotografie je patrná délka průvodu. Když rakev prošla branou hřbitova, poslední lidé se řadili ještě u kostela. Průvod tedy měl kolem jednoho kilometru. Profesor zdejšího gymnázia Karel Fink si poznamenal: "Její pohřeb byl velkolepou manifestací úcty a lásky, kterou měla zesnulá v nejširších vrstvách vysokomýtského obyvatelstva."

The front of the funeral procession going to the cemetery, with the coffin driven by two horses in the background. Emilie Zedníčková's husband, held in a communist prison at the time, was not released for her funeral in February 1952.

Čelo pohřebního průvodu směřující na hřbitov. V pozadí rakev tažená dvojspřežím. Manžel Emilie Zedníčkové, toho času v komunistickém kriminále, nebyl v únoru 1949 na pohřeb propuštěn

Enterment in the family tomb in Vysoké Mýto. The nuns who spent her last moments with Emilie Zedníčková at her bedside wrote a poem immediately after her death: "A brave woman, who can find? Far above jewels she is worth! She opens her hand to the poor, Shows her palms to the poor, Her garment is her influence and her honour, With a smile she looks towards the future!"

Ukládání do rodinné hrobky ve Vysokém Mýtě. Řádové sestry, které s Emilií Zedníčkovou strávily u lůžka poslední chvíle, zapsaly bezprostředně po její smrti báseň: "Ženu statečnou, kdo nalezne? Daleko nad skvosty cenu má! Ruku svou otvírá nuznému, dlaně své vztahuje k chuďasu... Vliv a čest její roucho jest, s úsměvem v budoucno patří!"

The sons are growing up while Stanislav Zedníček is still in prison. This is one of the photos they sent to their father for Christmas

Synové rostou a Stanislav Zedníček je stále ve vězení. Jedna z fotografií, které poslali otci na Vánoce

Zedníček's farm before nationalization in the winter of 1946

Zedníčkův statek před zestátněním v zimě 1946

General view of the Zedníček farm and adjacent buildings before nationalisation

Celkový pohled na Zedníčkův statek a přilehlé hospodářeské budovy před zestátněním

The ruined farm after nationalisation, 1970s

Zpustošený statek po zestátnění. Fotografie ze sedmdesátých let minulého století

The farm after nationalisation, 1970s