• Jan on board of the RMS Queen Elizabeth
    Jan on board of the RMS Queen Elizabeth
  • Podvečer na základně Windsor Field v Nassau - stojící zleva: Karel Truxa, Ing. Lad. Snídal, Jos. Klesnil, J. Irving (v bílém tílku), Ilja Hrušák (?), ?, ? – zřejmě Angličané; sedící zleva: Karel Spitzkopf, Oskar Krebs, ? – zřejmě Angl.
    Podvečer na základně Windsor Field v Nassau - stojící zleva: Karel Truxa, Ing. Lad. Snídal, Jos. Klesnil, J. Irving (v bílém tílku), Ilja Hrušák (?), ?, ? – zřejmě Angličané; sedící zleva: Karel Spitzkopf, Oskar Krebs, ? – zřejmě Angl.
  • Evening at the Windsor Field base in Nassau. Standing, from the left: Karel Truxa, Ladislav Snídal, Josef Klesnil, Jan Irving (wearing a white tank top), Ilja Hrušák, an unknown man, probably British. Sitting, from the left: Karel Spitzkopf, Oskar Krebs, unknown Englishman
    Evening at the Windsor Field base in Nassau. Standing, from the left: Karel Truxa, Ladislav Snídal, Josef Klesnil, Jan Irving (wearing a white tank top), Ilja Hrušák, an unknown man, probably British. Sitting, from the left: Karel Spitzkopf, Oskar Krebs, unknown Englishman
  • Velmi vzácná fotografie zachycující reálnou „barákovou“ ubikaci, ve které letci bydleli.
    Velmi vzácná fotografie zachycující reálnou „barákovou“ ubikaci, ve které letci bydleli.
  • Very rare photograph showing the unadorned reality of lodging in the pilots' barracks
    Very rare photograph showing the unadorned reality of lodging in the pilots' barracks
  • Focení z letadla Jan prostě miloval a tato vášeň mu vydržela celý život. Zde je úžasný pohled na pravou stranu B-24 v nízkém letu nad Nassau.
    Focení z letadla Jan prostě miloval a tato vášeň mu vydržela celý život. Zde je úžasný pohled na pravou stranu B-24 v nízkém letu nad Nassau.
  • Aerial photography was Jan's lifetime passion. This photograph shows a stunning view of the right side of the B-24 flying low over Nassau.
    Aerial photography was Jan's lifetime passion. This photograph shows a stunning view of the right side of the B-24 flying low over Nassau.
  • Jan se svým služebním pontiacem před československou ambasádou v Nassau
    Jan se svým služebním pontiacem před československou ambasádou v Nassau
  • Jan with the embassy Pontiac in front of the Czechoslovak embassy in Nassau
    Jan with the embassy Pontiac in front of the Czechoslovak embassy in Nassau
  • Přilehlý „Ostrov pokladů“ z pilotní kabiny
    Přilehlý „Ostrov pokladů“ z pilotní kabiny
  • A "treasure island" adjacent to Nassau as seen from the pilot's cabin
    A "treasure island" adjacent to Nassau as seen from the pilot's cabin
  • Jediné unikátní foto dochované ze slavného návratu do rodné domoviny - nádraží v Nýřanech počátkem září 1945. (Mimochodem, z těch malých holčiček v krojích, které Jana vítají, už dnes žije pouze jedna. Některé z těch odrostlejších patří právě mezi ty, které si Janovi rodiče po osiření vzali do opatrování).
    Jediné unikátní foto dochované ze slavného návratu do rodné domoviny - nádraží v Nýřanech počátkem září 1945. (Mimochodem, z těch malých holčiček v krojích, které Jana vítají, už dnes žije pouze jedna. Některé z těch odrostlejších patří právě mezi ty, které si Janovi rodiče po osiření vzali do opatrování).
  • The one and only preserved photograph that depicts Jan Irving's return to his homeland: the Nýřany railway station in September 1945. Only one of the little girls in folk costumes is still alive (in 2019). A few from the bigger ones are those orphans who were later raised by Jan's children
    The one and only preserved photograph that depicts Jan Irving's return to his homeland: the Nýřany railway station in September 1945. Only one of the little girls in folk costumes is still alive (in 2019). A few from the bigger ones are those orphans who were later raised by Jan's children
  • Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
    Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
  • The grandest of military parades was overseen by President Beneš and Mrs. Beneš, state and army dignitaries and thousands of cheering people standing at the sides of Old Town Square. Later, some of the parades took place at Wenceslas' Square
    The grandest of military parades was overseen by President Beneš and Mrs. Beneš, state and army dignitaries and thousands of cheering people standing at the sides of Old Town Square. Later, some of the parades took place at Wenceslas' Square
  • Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
    Ta největší velkolepá vojenská přehlídka se odehrávala za přítomnosti manželů Benešových, politických i vojenských představitelů a tisíců jásajících lidí lemujících Staroměstské náměstí. (Některé přehlídky se však postupně odehrávaly i na Václavském náměstí.)
  • The grandest of military parades was overseen by President Beneš and Mrs. Beneš (in the first row), state and army dignitaries and thousands of cheering people standing at the sides of Old Town Square. Later, some of the parades took place at Wenceslas' Square
    The grandest of military parades was overseen by President Beneš and Mrs. Beneš (in the first row), state and army dignitaries and thousands of cheering people standing at the sides of Old Town Square. Later, some of the parades took place at Wenceslas' Square
  • Zde již v celé své kráse pochodují naši letci.
    Zde již v celé své kráse pochodují naši letci.
  • The Czechoslovak airmen marching in the parade
    The Czechoslovak airmen marching in the parade
  • Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
    Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
  • The banner bearer is Viktor Kropš, armourer of the No 311 (Czechoslovak) Squadron RAF. His life would be worth a book as well, especially its dramatic turns after 1948. His squadron was transferred to the Plzeň – Bory air base in 1946. During a military parade held in Plzen in 1945, Viktor met his future wife Jiřina. After the February 1948 Communist coup, they tried to escape the country with the help of a guide but on their way across the Domažlice forests, they were arrested by the border guard. Both Viktor and Jiřina threw themselves at the guardsmen, a fight ensued and Victor even wanted to use his handgun but they were overpowered. Jiřina was sentenced to one year in women's prison and Viktor was held in a long custody, subjected to cruel interrogations and he ended up in the labour camp in the uranium mines of Jáchymov, which permanently damaged his health. Jan helped this family in the hardest times as much as he could and the friendship hardened to almost family bond. Viktor died from the health issues caused by imprisonment only a few years after his release and Jan was asked to lead his daughter Šárka to the altar as a substitute father and Jiřina was like a second mother to Iveta until her death in 2014.
    The banner bearer is Viktor Kropš, armourer of the No 311 (Czechoslovak) Squadron RAF. His life would be worth a book as well, especially its dramatic turns after 1948. His squadron was transferred to the Plzeň – Bory air base in 1946. During a military parade held in Plzen in 1945, Viktor met his future wife Jiřina. After the February 1948 Communist coup, they tried to escape the country with the help of a guide but on their way across the Domažlice forests, they were arrested by the border guard. Both Viktor and Jiřina threw themselves at the guardsmen, a fight ensued and Victor even wanted to use his handgun but they were overpowered. Jiřina was sentenced to one year in women's prison and Viktor was held in a long custody, subjected to cruel interrogations and he ended up in the labour camp in the uranium mines of Jáchymov, which permanently damaged his health. Jan helped this family in the hardest times as much as he could and the friendship hardened to almost family bond. Viktor died from the health issues caused by imprisonment only a few years after his release and Jan was asked to lead his daughter Šárka to the altar as a substitute father and Jiřina was like a second mother to Iveta until her death in 2014.
  • Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
    Slavnostní leteckou standartu drží zbrojíř 311. československé bombardovací perutě Viktor Kropš. (Jeho osud by rovněž vydal na knihu zejména svými dramaty po roce 1948. Jeho letka byla v roce 1946 převelena na letiště Plzeň-Bory. Při přehlídce uskutečněné právě v Plzni v roce 1945 se seznámil se svou budoucí chotí Jiřinou. Po únoru 1948 se spolu s ní za pomoci převaděče pokusili jedné noci projít domažlickými lesy za hranice, avšak byli zadrženi. Viktor i Jiřina se na pohraničníky vrhli, strhla se rvačka a Viktor chtěl použít i svůj revolver. Nicméně pohraničníci byli v přesile. Jiřina skončila na rok v ženské káznici a Viktor po dlouhém věznění s trýznivými výslechy nakonec v jáchymovských dolech, což mu natrvalo podlomilo zdraví. I této rodině se Jan v nejtěžších dobách snažil pomáhat a přátelské vazby se upevnily až do „rodinného“ pouta. Když Viktor po propuštění po několika málo letech na svobodě na následky věznění zemřel, byl Jan požádán, aby vyprovodil jejich dceru Šárku jako „druhý táta“ k oltáři, a naproti tomu Jiřinka „dělala druhou mámu“ Ivetě až do své smrti v roce 2014.)
  • The banner bearer is Viktor Kropš, armourer of the No 311 (Czechoslovak) Squadron RAF. His life would be worth a book as well, especially its dramatic turns after 1948. His squadron was transferred to the Plzeň – Bory air base in 1946. During a military parade held in Plzen in 1945, Viktor met his future wife Jiřina. After the February 1948 Communist coup, they tried to escape the country with the help of a guide but on their way across the Domažlice forests, they were arrested by the border guard. Both Viktor and Jiřina threw themselves at the guardsmen, a fight ensued and Victor even wanted to use his handgun but they were overpowered. Jiřina was sentenced to one year in women's prison and Viktor was held in a long custody, subjected to cruel interrogations and he ended up in the labour camp in the uranium mines of Jáchymov, which permanently damaged his health. Jan helped this family in the hardest times as much as he could and the friendship hardened to almost family bond. When Viktor died only a few years after his release from the health issues caused by imprisonment, Jak was asked to lead his daughter Šárka to the altar as a sort of second father and Jiřina was a second mother to Iveta until her death in 2014.
    The banner bearer is Viktor Kropš, armourer of the No 311 (Czechoslovak) Squadron RAF. His life would be worth a book as well, especially its dramatic turns after 1948. His squadron was transferred to the Plzeň – Bory air base in 1946. During a military parade held in Plzen in 1945, Viktor met his future wife Jiřina. After the February 1948 Communist coup, they tried to escape the country with the help of a guide but on their way across the Domažlice forests, they were arrested by the border guard. Both Viktor and Jiřina threw themselves at the guardsmen, a fight ensued and Victor even wanted to use his handgun but they were overpowered. Jiřina was sentenced to one year in women's prison and Viktor was held in a long custody, subjected to cruel interrogations and he ended up in the labour camp in the uranium mines of Jáchymov, which permanently damaged his health. Jan helped this family in the hardest times as much as he could and the friendship hardened to almost family bond. When Viktor died only a few years after his release from the health issues caused by imprisonment, Jak was asked to lead his daughter Šárka to the altar as a sort of second father and Jiřina was a second mother to Iveta until her death in 2014.
  • Náhodné setkání s kolegy v centru Prahy. Jan je už v civilním obleku.
    Náhodné setkání s kolegy v centru Prahy. Jan je už v civilním obleku.
  • Chance meeting with colleagues in the downtown of Prague. Jan is wearing civilian clothes
    Chance meeting with colleagues in the downtown of Prague. Jan is wearing civilian clothes