Witness's mother Emilie with classmates from the housekeeping school, standing at right in the middle; turn of the 1920s and 1930s

Maminka pamětníka Emilie se spolužačkami z hospodyňské školy. Na fotografii vpravo uprostřed. Z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století

Witness's maternal grandfather František Rudolf, a farmer and the owner of a brickyard in Světlá by Česká Skalice; died in 1946

Dědeček pamětníka z matčiny strany František Rudolf, rolník a majitel cihelny ze Světlé u České Skalice. Zemřel v roce 1946

Jiří Zedníček with his mother Emilie on the farm during World War II

Jiří Zedníček v loktuši u maminky Emilie v době druhé světové války na statku

Mother Emilie holding a Noriker horse on the witness family's farm

Maminka Emilie drží jednoho z koní plemene Norik na rodném statku pamětníka

Family gathering during Christmas. Witness's father Stanislav Zedníček at the head, with mother Emilie seated second right, and grandmother Anna behind her

Rodinné posezení během Vánoc. V čele stolu otec pamětníka Stanislav Zedníček. Druhá zprava sedící maminka Emilie, za ní babička Anna

The final harvest home festivity on Zedníček's farm before its confiscation in 1950

Poslední dožínková slavnost na Zedníčkově statku před konfiskací v roce 1950

Witness's paternal grandfather Viktorin František Zedníček, born in 1861 in Vysoké Mýto, the founder of the farm; photographed in 1916

Dědeček pamětníka z otcovy strany, Viktorin František Zedníček, narozen roku 1861 ve Vysokém Mýtě, zakladatel statku. Fotografie z roku 1916

Jiří Zedníček with his first "weapon", 1940s

Jiří Zedníček se svou první "zbraní". Fotografie ze čtyřicátých let

The Zedníček brothers when their father was in prison. The eldest Stanislav (born 1934), the middle Jiří (born 1939) and the youngest Jan (born 1946)

Bratři Zedníčkovi v době, kdy byl otec ve vězení. Nejstarší Stanislav (narozen 1934), prostřední Jiří (narozen 1939) a nejmaldší Jan (narozen 1946)

Mother Emilie's funeral in St Lawrence's Church in Vysoké Mýto, February 1951. The sons are at the centre, with Jiří Zedníček standing closest to the photographer

Pohřeb maminky Emilie v únoru 1951 v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě. V centru fotografie synové, nejblíže fotografovi stojí pamětník Jiří Zedníček

The funeral procession from St. Lawrence's Church past the Evangelical Church to the cemetery. The photo shows how long it was. When the coffin passed through the cemetery gate, the final attendees were still lining up by the church, making the procession about one kilometre long. Local grammar school teacher Karel Fink noted: "Her funeral was a magnificent manifestation of the respect and love that the broadest strata of Vysoké Mýto people felt towards the deceased."

Pohřební průvod vedoucí od kostela svatého Vavřince, kolem evangelického kostela směrem na hřbitov. Z fotografie je patrná délka průvodu. Když rakev prošla branou hřbitova, poslední lidé se řadili ještě u kostela. Průvod tedy měl kolem jednoho kilometru. Profesor zdejšího gymnázia Karel Fink si poznamenal: "Její pohřeb byl velkolepou manifestací úcty a lásky, kterou měla zesnulá v nejširších vrstvách vysokomýtského obyvatelstva."

The front of the funeral procession going to the cemetery, with the coffin driven by two horses in the background. Emilie Zedníčková's husband, held in a communist prison at the time, was not released for her funeral in February 1952.

Čelo pohřebního průvodu směřující na hřbitov. V pozadí rakev tažená dvojspřežím. Manžel Emilie Zedníčkové, toho času v komunistickém kriminále, nebyl v únoru 1949 na pohřeb propuštěn

Enterment in the family tomb in Vysoké Mýto. The nuns who spent her last moments with Emilie Zedníčková at her bedside wrote a poem immediately after her death: "A brave woman, who can find? Far above jewels she is worth! She opens her hand to the poor, Shows her palms to the poor, Her garment is her influence and her honour, With a smile she looks towards the future!"