• Vzácný snímek věnovaný hradní kanceláří poté, co prezident Václav Havel a ministr obrany L. Dobrovský povýšili mjr. Jana Irvinga v roce 1990 do hodnosti plukovníka
    Vzácný snímek věnovaný hradní kanceláří poté, co prezident Václav Havel a ministr obrany L. Dobrovský povýšili mjr. Jana Irvinga v roce 1990 do hodnosti plukovníka
  • A rare photograph granted by the President's office after the President, Václav Havel, and Minister of Defense Luděk Dobrovský promoted major Jan Irving to the rank of colonel in 1990.
    A rare photograph granted by the President's office after the President, Václav Havel, and Minister of Defense Luděk Dobrovský promoted major Jan Irving to the rank of colonel in 1990.
  • Ivetin snímek pro ni známého hřbitova a kostela v East Wrethamu, který dosud znala jen z vyprávění tatínka i jeho kamarádů a dobových fotek, ale nyní jej poprvé spatřila in natura. Na to, co všechno už o leteckém válčení věděla, plně chápala, proč se tu táta i ostatní „bombarďáci“ z 311. perutě rozplakali a ona s maminkou s nimi…
    Ivetin snímek pro ni známého hřbitova a kostela v East Wrethamu, který dosud znala jen z vyprávění tatínka i jeho kamarádů a dobových fotek, ale nyní jej poprvé spatřila in natura. Na to, co všechno už o leteckém válčení věděla, plně chápala, proč se tu táta i ostatní „bombarďáci“ z 311. perutě rozplakali a ona s maminkou s nimi…
  • When Ivana took this photograph of church and graveyard in East Wreathan, she already knew it from the stories told by her father and his friends, and from old photographs. Now, she saw it in person for the first time. By this time, she knew enough about aerial warfare so she understood why her dad and other bombers from the 311th squad started to cry and so did she and her mother.
    When Ivana took this photograph of church and graveyard in East Wreathan, she already knew it from the stories told by her father and his friends, and from old photographs. Now, she saw it in person for the first time. By this time, she knew enough about aerial warfare so she understood why her dad and other bombers from the 311th squad started to cry and so did she and her mother.
  • Iveta na to, co vše už o leteckém válčení věděla, plně chápala, proč se tu táta i ostatní „bombarďáci“ z 311. perutě rozplakali a ona s maminkou s nimi… V paměti jí totiž okamžitě vyvstala jedna z fotografií z roku 1942, kdy táta spolu s dalšími podél zdi tohoto kostela během služby ve Wrethamu poměrně často doprovázel na poslední cestu několik svých kamarádů, kteří souboj s nepřítelem nepřežili. Na tomto snímku je vidět jako čtvrtý zprava v přední řadě nesoucí jednu z rakví.
    Iveta na to, co vše už o leteckém válčení věděla, plně chápala, proč se tu táta i ostatní „bombarďáci“ z 311. perutě rozplakali a ona s maminkou s nimi… V paměti jí totiž okamžitě vyvstala jedna z fotografií z roku 1942, kdy táta spolu s dalšími podél zdi tohoto kostela během služby ve Wrethamu poměrně často doprovázel na poslední cestu několik svých kamarádů, kteří souboj s nepřítelem nepřežili. Na tomto snímku je vidět jako čtvrtý zprava v přední řadě nesoucí jednu z rakví.
  • By this time, Ivana knew enough about aerial warfare so she understood why her dad and other bombers from the 311th squad started to cry and so did she and her mother. She immediately recalled one photograph from 1942. At that time, her father served in Wretham and accompanied those friends who did not return alive from combats with enemy on their last journey. Jan Irving, fourth from right in the front row, carrying one of the coffins.
    By this time, Ivana knew enough about aerial warfare so she understood why her dad and other bombers from the 311th squad started to cry and so did she and her mother. She immediately recalled one photograph from 1942. At that time, her father served in Wretham and accompanied those friends who did not return alive from combats with enemy on their last journey. Jan Irving, fourth from right in the front row, carrying one of the coffins.
  • Další Ivetin snímek všech československých letců z ČSSR na témže místě. Její tatínek stojí jako dvanáctý zleva v bílé košili s lehce jemným větříkem posunutou kravatou. Navíc byl tehdy příšerný pařák, takže mnoho letců chtě nechtě odložilo vojenský bonton i „štábní kulturu“ a dalo přednost zdraví.
    Další Ivetin snímek všech československých letců z ČSSR na témže místě. Její tatínek stojí jako dvanáctý zleva v bílé košili s lehce jemným větříkem posunutou kravatou. Navíc byl tehdy příšerný pařák, takže mnoho letců chtě nechtě odložilo vojenský bonton i „štábní kulturu“ a dalo přednost zdraví.
  • Another of Iveta's photographs of all the Czechoslovak airmen from the Czechoslovak Socialistic Republuc at the same place. Her father is the 12th from the left, in a white shirt, with a tie moved to side by a slight wind. It was awfully hot and many airmen put the army manners aside preferring their own health.
    Another of Iveta's photographs of all the Czechoslovak airmen from the Czechoslovak Socialistic Republuc at the same place. Her father is the 12th from the left, in a white shirt, with a tie moved to side by a slight wind. It was awfully hot and many airmen put the army manners aside preferring their own health.
  • Zde již znovu foto z oné pamětní knihy od Britů při pietním aktu u jednotlivých hrobů našich letců. Kvalita fotografie ze zahraničí je (oproti Ivetiným záběrům) na první pohled zřejmá. Inu, Kodak je Kodak, kdežto v té době byli Čechoslováci rádi, když pod pultem dostali alespoň socialistické, „dédérácké“ Orwo. (Ještě i v tom roce 1990!) A mimochodem, Iveta je tam také dobře vidět – v popředí snímku stojí zády v bílém.
    Zde již znovu foto z oné pamětní knihy od Britů při pietním aktu u jednotlivých hrobů našich letců. Kvalita fotografie ze zahraničí je (oproti Ivetiným záběrům) na první pohled zřejmá. Inu, Kodak je Kodak, kdežto v té době byli Čechoslováci rádi, když pod pultem dostali alespoň socialistické, „dédérácké“ Orwo. (Ještě i v tom roce 1990!) A mimochodem, Iveta je tam také dobře vidět – v popředí snímku stojí zády v bílém.
  • And here we have another photograph from the memorial book shows the memorial service at the graves of the Czechoslovak airmen. The quality of the photograph shot on foreign-made film is apparent at the first sight compared with Ivana’s shots. Well, this was Kodak and at that time, the Czechoslovaks were happy if they managed to get, through friends of friends, the East German, socialist, Orwo brand. Even in this year, in 1990. Iveta is well visible on the photograph, with her back towards the viewer, dressed in white.
    And here we have another photograph from the memorial book shows the memorial service at the graves of the Czechoslovak airmen. The quality of the photograph shot on foreign-made film is apparent at the first sight compared with Ivana’s shots. Well, this was Kodak and at that time, the Czechoslovaks were happy if they managed to get, through friends of friends, the East German, socialist, Orwo brand. Even in this year, in 1990. Iveta is well visible on the photograph, with her back towards the viewer, dressed in white.
  • Další snímek z pamětní knihy – tentokrát v hlavní hale vily Československého národního domu v Londýně v ul. West Lane; Jan Irving s kamarádem a spolubojovníkem z 311. perutě žijícím v moravských Napajedlech, plk. Stanislavem Mikulou. Za nimi jsou u stolu v družném hovoru paní Ljuba Knapová (manželka Františka Knapa z 311. perutě) a čelem k ní otočená Blanka Irvingová.
    Další snímek z pamětní knihy – tentokrát v hlavní hale vily Československého národního domu v Londýně v ul. West Lane; Jan Irving s kamarádem a spolubojovníkem z 311. perutě žijícím v moravských Napajedlech, plk. Stanislavem Mikulou. Za nimi jsou u stolu v družném hovoru paní Ljuba Knapová (manželka Františka Knapa z 311. perutě) a čelem k ní otočená Blanka Irvingová.
  • Another photograph from the memorial book, this time taken in the man hall of the villa in West Lane where the Czechoslovak National House was. Shown are Jan Irving and his friend and co-fighter from the 311th who lived in the Moravian town of Napajedla, colonel Stanislav Mikula. Behind them, engaged in a vively discussion, Mrs. Ljuba Knapová, wife of František Knap from the 311th Squadron and facing her, Blanka Irvingová.
    Another photograph from the memorial book, this time taken in the man hall of the villa in West Lane where the Czechoslovak National House was. Shown are Jan Irving and his friend and co-fighter from the 311th who lived in the Moravian town of Napajedla, colonel Stanislav Mikula. Behind them, engaged in a vively discussion, Mrs. Ljuba Knapová, wife of František Knap from the 311th Squadron and facing her, Blanka Irvingová.
  • Opět silná srdeční záležitost – slavnostní bohoslužba za letce v kostele RAF v Londýně; pro letecké fanoušky je třeba uvést, že co jedna mramorová dlaždice, to jeden různý znak letky RAF. Z celého světa! A věřte, že podlaha je jimi posetá, i když na mnohých stojí kostelní lavice, takže nejsou vidět. Vlajku České republiky nese Alois Konopický, zbrojíř 311. perutě.
    Opět silná srdeční záležitost – slavnostní bohoslužba za letce v kostele RAF v Londýně; pro letecké fanoušky je třeba uvést, že co jedna mramorová dlaždice, to jeden různý znak letky RAF. Z celého světa! A věřte, že podlaha je jimi posetá, i když na mnohých stojí kostelní lavice, takže nejsou vidět. Vlajku České republiky nese Alois Konopický, zbrojíř 311. perutě.
  • Another very emotional event, a festive Mass for the airmen in the RAF church in London. For air fans of the whole world, let us say that each marble tile shows the emblem of an RAF squadron, from the whole world. The whole floor is covered with them even though some are obscured by the church pews which stand there. The flag bearer is Alois Konopický, armourer of the 311th squadron.
    Another very emotional event, a festive Mass for the airmen in the RAF church in London. For air fans of the whole world, let us say that each marble tile shows the emblem of an RAF squadron, from the whole world. The whole floor is covered with them even though some are obscured by the church pews which stand there. The flag bearer is Alois Konopický, armourer of the 311th squadron.
  • Praha, Hotel Legie v květnu 1995, kdy je plk. Irving francouzským vojenským atašé dekorován Národním řádem Francie s titulem Rytíře. Zdraví má však už chatrné (je po dvou těžkých operacích včetně by-passu). Stále po nedobře se hojících dlouhých řezech skalpelem napříč celým hrudníkem, které se špatně hojí, trpí velkými bolestmi, a tak jej starostlivá manželka Blanka musí podpírat.
    Praha, Hotel Legie v květnu 1995, kdy je plk. Irving francouzským vojenským atašé dekorován Národním řádem Francie s titulem Rytíře. Zdraví má však už chatrné (je po dvou těžkých operacích včetně by-passu). Stále po nedobře se hojících dlouhých řezech skalpelem napříč celým hrudníkem, které se špatně hojí, trpí velkými bolestmi, a tak jej starostlivá manželka Blanka musí podpírat.
  • Colonel Irving was awarded the National Order of Merit [Ordre national du Mérite], in the grade of Knight, by the French military attaché, in May 1995 in the Legie Hotel in Prague. Colonel suffered from ill health, having been through two major surgeries including a heart bypass. The wounds caused by surgical incisions on his chest were healing badly and caused major pains so his caring wife Blanka had to support him.
    Colonel Irving was awarded the National Order of Merit [Ordre national du Mérite], in the grade of Knight, by the French military attaché, in May 1995 in the Legie Hotel in Prague. Colonel suffered from ill health, having been through two major surgeries including a heart bypass. The wounds caused by surgical incisions on his chest were healing badly and caused major pains so his caring wife Blanka had to support him.
  • Praha, Hotel Legie v květnu 1995 a plk. Irving je francouzským vojenským atašé právě dekorován Národním řádem Francie s titulem Rytíře. Čím jiným takovou událost zapít nežli francouzským šampaňským. To ovšem nechal na své náklady včetně obsluhujícího personálu dopravit neméně obětavý Jan Horal ze svého hotelu Duo. Nikdy mu totiž nezapomněl to, s jakým nasazením a rizikem mu v dobách totality pravidelně před jeho příjezdem „čistil“ jeho pokoj v hotelu Alcron od estébáckých štěnic, jimiž se to tam jen hemžilo. (Pozn.: Pokud by někdo měl zájem zhlédnout dokument režiséra Vl. Venclíka z roku 1997 pod názvem Zpráva o dvou osudech, kde vystupují jako protiklady „svobody v emigraci a perzekuce v totalitě“ právě Jan Horal a Jan Irving, měl by být k dispozici v archivu ČT.)
    Praha, Hotel Legie v květnu 1995 a plk. Irving je francouzským vojenským atašé právě dekorován Národním řádem Francie s titulem Rytíře. Čím jiným takovou událost zapít nežli francouzským šampaňským. To ovšem nechal na své náklady včetně obsluhujícího personálu dopravit neméně obětavý Jan Horal ze svého hotelu Duo. Nikdy mu totiž nezapomněl to, s jakým nasazením a rizikem mu v dobách totality pravidelně před jeho příjezdem „čistil“ jeho pokoj v hotelu Alcron od estébáckých štěnic, jimiž se to tam jen hemžilo. (Pozn.: Pokud by někdo měl zájem zhlédnout dokument režiséra Vl. Venclíka z roku 1997 pod názvem Zpráva o dvou osudech, kde vystupují jako protiklady „svobody v emigraci a perzekuce v totalitě“ právě Jan Horal a Jan Irving, měl by být k dispozici v archivu ČT.)
  • Colonel Irving was awarded the National Order of Merit [Ordre national du Mérite], in the grade of Knight, by the French military attaché, in May 1995 in the Legie Hotel in Prague. This was a great occasion to toast with champagne. Jan Horal, owner of Duo hotel paid for the wine and serving staff. He never forgot the effort and personal risk of Jan Irving who regularly removed heaps of secret police‘s surveillance equipment from his room in the Alcron hotel. (Jan Horal and Jan Irving feature in the documentary by V. Venclík, filmed in 1997 as Report on two Destinies. Those two demonstrate the differences of freedom in emigration and persecution in totalitarian regime. The document should be available from the archive of the Czech Television.)
    Colonel Irving was awarded the National Order of Merit [Ordre national du Mérite], in the grade of Knight, by the French military attaché, in May 1995 in the Legie Hotel in Prague. This was a great occasion to toast with champagne. Jan Horal, owner of Duo hotel paid for the wine and serving staff. He never forgot the effort and personal risk of Jan Irving who regularly removed heaps of secret police‘s surveillance equipment from his room in the Alcron hotel. (Jan Horal and Jan Irving feature in the documentary by V. Venclík, filmed in 1997 as Report on two Destinies. Those two demonstrate the differences of freedom in emigration and persecution in totalitarian regime. The document should be available from the archive of the Czech Television.)
  • Detail krásného modrého řádu na uniformě
    Detail krásného modrého řádu na uniformě
  • A close-up of the beautiful blue order on the uniform.
    A close-up of the beautiful blue order on the uniform.
  • Poslední oficiální portrétní foto Jana Irvinga krátce poté, co byl v květnu 1995 jmenován do generálské hodnosti
    Poslední oficiální portrétní foto Jana Irvinga krátce poté, co byl v květnu 1995 jmenován do generálské hodnosti
  • The last formal photograph of Jan Irving taken shortly after he was promoted to the rank of general in May 1995.
    The last formal photograph of Jan Irving taken shortly after he was promoted to the rank of general in May 1995.
  • Jan Horal svému příteli opět dopřál náležitou oslavu, tentokrát v restauraci svého hotelu na Proseku. Sešlo se zde mnoho významných hostů i veřejných činitelů. Na snímku je pan generál zachycen v družném rozhovoru s tehdejším ministrem financí (a budoucím prezidentem České republiky) Ing. Václavem Klausem.
    Jan Horal svému příteli opět dopřál náležitou oslavu, tentokrát v restauraci svého hotelu na Proseku. Sešlo se zde mnoho významných hostů i veřejných činitelů. Na snímku je pan generál zachycen v družném rozhovoru s tehdejším ministrem financí (a budoucím prezidentem České republiky) Ing. Václavem Klausem.
  • Jan Horal threw another memorable party for his friend, this time in the restaurant in his hotel at Prosek. Many esteemed guests and politicians met there. The photograph shows general Irving in a lively debate with then the Minister of Finances (and future President of Czech Republic), Ing. Václav Klaus.
    Jan Horal threw another memorable party for his friend, this time in the restaurant in his hotel at Prosek. Many esteemed guests and politicians met there. The photograph shows general Irving in a lively debate with then the Minister of Finances (and future President of Czech Republic), Ing. Václav Klaus.
  • Jedna z prvních veřejných besed v tehdejším Paláci kultury na pražské Pankráci (dnes Kongresové centrum). Besedy probíhaly měsíc co měsíc zhruba rok a půl a témata se střídala. Snímek je z neděle 16. 9. 1990 a tentokrát byl večer věnován našim „bombarďákům“. Sedící zleva jsou: Arnošt Polák (RTG z Janovy posádky, od roku 1948 žil v Anglii), s mikrofonem Vladimír Nedvěd (jeden z velitelů 311. československé bombardovací perutě 1943-1944, po emigraci v roce 1948 žil v Austrálii), Alois Martinovský (mechanik 311. sq.), moderátor Zdeněk Tulis (ten se pravidelně střídal s Tomášem Slámou), Vladimír Slánský (pilot + RTG 311. sq.), Jan Irving a Alois Konopický (zbrojíř 311. sq.). Jelikož ne všichni letci měli k dispozici uniformy, až do poloviny roku 1991 se účastnili veřejných a slavnostních akcí ve stejnokrojích typu „blejzr“, což je tmavě modré sako se světle šedými kalhotami.
    Jedna z prvních veřejných besed v tehdejším Paláci kultury na pražské Pankráci (dnes Kongresové centrum). Besedy probíhaly měsíc co měsíc zhruba rok a půl a témata se střídala. Snímek je z neděle 16. 9. 1990 a tentokrát byl večer věnován našim „bombarďákům“. Sedící zleva jsou: Arnošt Polák (RTG z Janovy posádky, od roku 1948 žil v Anglii), s mikrofonem Vladimír Nedvěd (jeden z velitelů 311. československé bombardovací perutě 1943-1944, po emigraci v roce 1948 žil v Austrálii), Alois Martinovský (mechanik 311. sq.), moderátor Zdeněk Tulis (ten se pravidelně střídal s Tomášem Slámou), Vladimír Slánský (pilot + RTG 311. sq.), Jan Irving a Alois Konopický (zbrojíř 311. sq.). Jelikož ne všichni letci měli k dispozici uniformy, až do poloviny roku 1991 se účastnili veřejných a slavnostních akcí ve stejnokrojích typu „blejzr“, což je tmavě modré sako se světle šedými kalhotami.