Blažena Hokrová

* 1926

  • „Já, když jsem přišla na tu policii, já šla s manželem, manžel šel se mnou. To byli takoví dva habáni, chlapi veliký. A takhle ten, co byl na tom příjmu, u toho okýnka, tak prohlížel moji občanku a to všecko. A pak se otočil a říkal: ‚Tohle bude nějakej omyl, tady se neshoduje narození a tak, to se neshoduje.‘ A pak mě tam pozvali ty dva a tam jako mě se začali vyptávat. Jestli ta dcera má nějakou partu, kam chodí, kde se scházejí a takhle, a jezdí na chalupu? Prostě takovýhle otázky mi dávali. A pak mi řekli: ‚Tak, teďka vás propustíme a řekněte dceři, že...‘ Počkejte, jak to bylo... Jo: ‚Nesmíte říct dceři, že jste tady byla. Nesmíte nikomu nic říct.‘ Takhle to bylo. No, pak si ji tam pozvali a řekli jí: ‚Ještě jednou, a už odtud nepůjdete!‘“

  • „Otec, ten byl legionář, takže byl zajatej v Rusku, a když se vrátil z vojny, tak měl pořád ještě v sobě střelu. Tak mu to ve Strakonicích v nemocnici vyoperovali, ale bohužel měl ještě další asi tři operace. Dokonce mu úplně zkracovali žebra, že se mu tam dělala voda. No, to muselo bejt něco hroznýho. No ale bohužel, otec zemřel, bylo mu třicet, počkejte, mamince bylo třicet pět, tak třicet sedm let mu bylo, když otec zemřel. A maminka s námi zůstala, vlastně jí bylo pětatřicet let, když zůstala vdovou. S námi, s pěti dětma.“

  • „A nejhorší bylo, když potom válka skončila, a teď všichni ti Němci utíkali v noci. A my máme chalupu... no, blízko chalupy je silnice. No a teďka oni, jakmile se setmělo, tak už chodili a to byly takový duny, jak prostě těma botama... Takže nebylo to nic hezkýho. Takže my jsme potom několik dní vůbec ani nespali, ani jsme se nesvlíkali na spaní a oblečený jsme seděli potmě a jenom jsme se báli, že může někdo přijít a že nás třeba taky můžou postřílet.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    v bytě paní Hokrové (Praha 1), 10.11.2017

    (audio)
    délka: 01:11:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ale měli jsme se dobře, i když jsme měli bídu

hokrova_dobove.jpg (historic)
Blažena Hokrová

Blažena Hokrová se narodila 22. listopadu 1926 v Chrášťovicích u Strakonic. Její otec byl legionář a na následky zranění zemřel, když byla pamětnice ještě malá. Vyrůstala tak jen s maminkou a čtyřmi sourozenci. Během války se seznámila se svým budoucím manželem, který byl příbuzný knihkupce Hokra - původního majitele pražského knihkupectví Fišer v Kaprově ulici. V 50. letech jim bylo knihkupectví znárodněno. V 80. letech se jim podařilo na pozvání příbuzných vycestovat do Spojených států amerických, kde strávili měsíc. S manželem měla dceru, která byla na konci 80. let občansky aktivní, kvůli čemuž musela i Blažena Hokrová k policejnímu výslechu.