Eugen Matijenko
* 1922 †︎ Neznámý
1. 9. 1939 - Vypuknutie 2. svetovej vojny,
Sovětské napadení Polska,
22. 6. 1941 - Operácia Barbarossa,
1944 - 1945 - Oslobodzovanie Československa,
8. 9. – 1. 11. 1944 - Karpatsko-Dukelská operácia,
30. 5. 1945 – 29. 10. 1946 - Odsun Nemcov z ČSR,
5. – 9. 5. 1945 - Pražské povstanie,
Konec druhé světové války,
25. 2. 1948 - Komunistický prevrat v ČSR,
9. 5. 1960 - Amnestia politických väzň,
22. 8. 1963 –Začiatok súdnych rehabilitácií
-
„Napsal jsem leták a rozeslali jsme je. Něco jsem dal jemu a něco jsem sám poslal těm svejm adresářům. Po nějakém čase přišli ti dva pánové, že se mnou potřebují mluvit, a zavezli mě do Ústí a tam mě začali vyšetřovat a povídali: ‚Psal jste to vy?‘ A já povídám, že psal, psal jsem to já.“
-
„A já si pamatuju, dostali jsme písemné pozvání podepsané generálem Kutlvašrem do Národního divadla, že bude oslava na osvobození Prahy. Tak jsme se zúčastnili a viděli jsme vnitřek Národního divadla a všechno nám přišlo tak nepopsatelně krásné a takové jiné, než co jsme do té doby žili.“
-
„Mně tehdy bylo dvacet čtyři. Ve dvaceti čtyřech letech byla strašná životní síla a my jsme získali takový názor, že tamten zahynul, poněvadž tohle udělal špatně, ale mně se to nemůže stát.“
-
„Já si vzpomínám, jak jsme v těch horách... i štáb se spojil s dělostřelectvem, a poněvadž to bylo v horách... traktory nebyly, byli koně a lidi. A do těch kopců jsme tlačili děla. A nejenom my – plebs – ale tlačil taky generál Svoboda. A to pro mě bylo vzácný a povzbuzující, že je tady a dělá takovou práci, co člověk nečeká, že vrchní velitel tady bude tlačit dělo.“
-
Celé nahrávky
-
Žatec, 05.08.2005
(audio)
délka: 02:32:57
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Eugen Matijenko se narodil 20. září 1922 ve vsi Kopytkov na Volyni v tehdejším Polsku jako pohrobek. Spolu s matkou bydleli na statku u svých strýců v Černachově. Zde nejprve navštěvoval ukrajinskou jednotřídku a později dojížděl do Zdolbunova. Navštěvoval také střední školu v Rovnu, kterou ovšem německé okupační úřady uzavřely. Po osvobození oblasti v květnu roku 1944 vstoupil v Rovnu do 1. čs. armádního sboru. Zařazen byl do 1. brigády k autorotě a poté byl díky svým jazykovým znalostem přiřazen na osobní oddělení štábního sboru, kde mu přiřadili evidenci padlých. Účastnil se také bojů na Machnówce v rámci Karpatsko-dukelské operace a podílel se tak na osvobození Československa. Závěr války ho zastihl na Moravě. Demobilizován byl v červnu 1946 v Žatci. Po roce 1948 sepsal protirežimní leták, který šířil ve svém okolí. Pamětníka zatkli a Okresní soud v Chomutově mu vyměřil patnáctiměsíční nepodmíněný trest. Díky amnestii se však po třech měsících dočkal propuštění. Po výkonu trestu pracoval v Oblastním podniku služeb Žatec, kde zůstal až do odchodu do penze. Od listopadu 1958 si StB vedla jeho spis pod krycím jménem „Malíř“.