Zlata Seidlová

* 1931

  • „To se střílelo, to bylo strašné úplně, protože Němci se schovávali všude, kde mohli – na půdách a stříleli odtamtud. My jsme stavěli barikády, ale když jsme pak viděli, když tanky přijely, tak to bylo zbytečné, protože ty to přejely jako nic. Když možná dál ve městě postavili na štorc elektriku, tak to už bylo... Ale my jsme na tom Žižkově nebo na těch Vinohradech kopali jenom kameny nebo se tahala všelijaká prkna a takové věci, aby na té hlavní třídě neprojeli. Ale to bylo jako nic, to bylo dobré.“

  • „V noci jsme se vzbudili a v Boru jsem slyšela takové hrozné dunění, to jsme nevěděli, co to je, co se děje. Po mně taky ještě dneska chodí mráz, protože to bylo tak něco neobvyklého. Dozvěděli jsme se to potom až další den. Ale abych se zúčastnila a běžela někam v té době, to ne. Měla jsem rodinu, a abych běžela na Václavák a dívala se na něco... Jestli stříleli, to jsme potom viděli až v televizi.“

  • „My jsme bydleli pod Flórou, to byly Vinohrady a Žižkov. Všechny baráky, přesně jak byly do takového čtverce, tak vždycky v tom prostředním spadl ten barák. To bylo hrozné. My jsme náhodou byli doma, bylo to přes den. Maminka nás chytla a postavila nás takhle mezi dveře, kde to bylo vyztužené, kdyby se něco dělo. Po mně ještě dneska chodí mráz. Za prvé houkali, teď ty rány a to všechno. To bylo strašné. Mně bylo 14, sestra byla o dva roky starší a brácha byl o dva roky mladší, takže pro nás to bylo takové strašidelné, se dá říct.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Nový Bor, 28.11.2019

    (audio)
    délka: 02:02:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Na spartakiádě cvičili všichni - malý, tlustý, hubený

V 70. letech
V 70. letech
zdroj: archiv pamětníka

Zlata Seidlová, rozená Zoubková, se narodila 24. srpna 1931 v Novém Boru. V roce 1936 se přestěhovala s rodinou do Prahy, kde v únoru 1945 zažila bombardování. Jako třináctiletá v květnu téhož roku pomáhala při stavbě barikád během Pražského povstání. Po osvobození se rodina přestěhovala zpátky do pohraničí. V Novém Boru byla svědkem odsunu německého obyvatelstva. V letech 1955 a 1960 cvičila na spartakiádě na Strahově