Nejdůležitější je nebát se, nekrást a nelhat
Jan Palacký se narodil 21. prosince 1937. V roce 1956 tajně vstoupil do jezuitského řádu. Poté se pokusil emigrovat. Na hranicích byl však zadržen a odsouzen na pět měsíců do vězení. V roce 1959 byl odsouzen znovu, a to za členství ve společenství jezuitů, což bylo za komunismu nezákonné. Dostal čtyři roky vězení za trestný čin podvracení republiky. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960. U jezuitů tajně dokončil noviciát. Pracoval v různých dělnických profesích a přitom jezdil studovat filozofii k jezuitům do Polska. V roce 1968 využil uvolnění politických poměrů, získal pas a vyrazil na zájezd do Vídně. Do vlasti se už nevrátil. Z Rakouska odjel do Itálie, tam dostudoval a v roce 1971 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan ve vojenské nemocnici. Práce s nemocnými ho zaujala natolik, že začal studovat medicínu. Jeho nadřízení v církvi to však nesli s nelibostí, protože tehdy panoval názor, že by kněz neměl být zároveň lékařem. V 80. letech léčil nemocné leprou na Madagaskaru, ve Španělsku a v Bolívii. Zároveň stále působil jako kněz. Pracoval rovněž krátce jako lékař v Albánii. V roce 2010 se vrátil do České republiky a žije v Brně.